Článek
Velká Británie hlásí nový sopečný mrak.
Ono je těžké soudit na dálku, co se děje. Obecně platí to, že první exploze je největší, ale také je mnoho výjimek. Můj osobní omylný odhad je ten, že další týdny bude mít vulkán kolísavou aktivitu, kterou se buď rozhodneme ignorovat (abychom nemuseli vykupovat aerolinky jako nedávno banky), anebo že může dojít – třeba i víckrát – k několikadennímu přerušení leteckého provozu.
Některé místní kapacity odhadují dobu trvání erupce na pět měsíců. Další týdny či měsíce se nejspíš budou střídat období většího a menšího klidu, ale další i velké erupce nejsou vyloučeny.
Mračna, která způsobila omezení v letecké dopravě nad Evropou, spadla níže do výšky okolo dvou kilometrů nad Zemí. Budou klesat dál, anebo se dříve rozptýlí?
Možná vyprší, větší částice spadnou dolů gravitací, menší se budou pomalu snášet nebo na sebe navážou vodu či další látky z ovzduší.
Může sopečných prach a popel dlouhodobě zůstávat v ovzduší a ovlivňovat počasí?
Už z povahy věci, tedy rychlosti sedimentace prachových částic, vyplývá, že sopečný vliv téměř nikdy netrvá déle než tři roky. Nicméně je pravda, že islandské sopky již několikrát ovlivnily klima na severní polokouli.
Objevily se mnohé katastrofické scénáře, dokonce o možném nástupu jakési sopečné varianty „jaderné zimy“.
Zatím se nic neděje, vliv na klima byl detekován u objemů prachu zhruba pět kubických kilometrů. Na obavy a katastrofické scénáře je dost času.
Také se hovoří o dopadu na zemědělství. Existují tam vůbec nějaké souvislosti?
Určitě ano. Dochází k výskytu kyselých mlh, obloha je zakalená, častěji prší a obilí pak hnije na polích. Dobrý je příklad Laki v roce 1783, kdy se urodilo méně obilí a vína, což způsobilo zdražení a posléze uspíšilo Velkou francouzskou revoluci. V minulosti velké prachové a síranové erupce způsobily snížení sklizně až o 40 % v prvním roce a kolem 10 % v dalším jednom či dvou letech.
Co říkáte obavám, že to může dost zkomplikovat lidem letošní dobu dovolených?
Klidně uprostřed léta může dojít k další erupci, která pozastaví letecký provoz, ale nikdo vám to určitě neřekne.
Prý to může skončit náhle, ale i trvat třeba dva roky?
Poslední aktivita tohoto vulkanického systému v letech 1821–23 trvala déle než rok.
Hovoří se o hrozbě erupcí i v dalších evropských sopkách. Nejen u tzv. zlé sestry islandského vulkánu, ale i Vesuv prý už má zpoždění? Co si o tom myslíte a lze vůbec sopečnou činnost propočítat?
Napětí narůstá i v Yellowstone a na Flegrejských polích, tedy zhruba pod Vesuvem. Ale je to jako když propíchnete vařící se papiňák malým otvorem, tedy malou erupcí, která sníží tlak, anebo to necháte na jeden pořádný výbuch. K velkým výbuchům dochází málokdy, protože napětí se pozvolna upouští menšími erupcemi.
Na úterý byl hlášen zvýšený spad popílku. Je to z mraku a je popílek radioaktivní?
Popílek má mít hlavně charakter pemzy, tedy té světlé porézní hmoty, kterou si lidé drhnou kůži na nohách a která není radioaktivní. Já se naopak na spad těším, protože kdy se tohle člověku stane?
Množství prachu odhadnete sami nejsnadněji podle jeho množství na předním skle automobilu. Jestli máte třeba zbytečné okno, tak ho můžete vodorovně položit a dívat, zda vůbec něco padá.