Většina krátkých neschopenek je přilepená k víkendu, ukazují data

„Z pilotní analýzy propojených zdravotnických a sociálních dat je vidět, že velká část - na prvním vzorku skoro 70 procent - krátkých neschopenek není spojena s žádnou medikací,“ řekl Novinkám viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Díky sdílení dat mezi úřady je podle něj konečně vidět, zda předepisují lékaři lidem na neschopence i nějakou léčbu či nikoliv.

„Fingované pracovní neschopnosti jsou pro zaměstnavatele drahým problémem a doufáme, že stát bude tato data analyzovat velmi pečlivě a bude sledovat oprávněnost těchto ‚víkendových‘ neschopenek,“ tvrdí Prouza.

Tak jednoduché to ale podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky není. S virózou nebo střevními potížemi se většina lidí vyrovná klidovým režimem a s volně prodejnými léky.

„Vypisování krátkodobé neschopenky se děje i mimo dny, kdy navazuje víkend. To, že se na některé gastroenteritidy, tedy průjmy a zvracení, nebo virózy nepředepisují standardně léky, určitě není indicie, že by šlo o fiktivně vypsané neschopenky,“ namítá Šonka.

„Na druhou stranu nevylučuji, že se to může dít a že tam bývá účelové jednání pacienta, který nahlásí takové potíže a vy mu jako lékař musíte věřit,“ dodal.

Z dat, která Novinkám poskytla Česká správa sociálního zabezpečení, je vidět, že jednodenní neschopenky výrazně převažují v pondělí a v pátek. Loni úřad evidoval v pondělí 8284 případů, což je ze všech dnů nejvíce.

Neschopenky trvající jen jeden den jsou však z celkového počtu vykázaných pracovních neschopností - loni 2,5 milionu - spíš výjimečné. Celkem jich loni bylo „jen“ 32 993.

Šonka zdůraznil, že data zmiňovaná Hospodářskou komorou neviděl. Střevní potíže nebo virózy, jak ale podotkl, většinou lidé překonají doma s využitím volně prodejných léčiv.

Odmítá, že by lékaři lidem houfně předepisovali neschopenky na jeden den, aby jim prodloužili víkend a zaměstnanci na to nemuseli čerpat svou dovolenou.

V posledních letech se ale nemocnost lidí zvyšuje. Ještě v roce 2016 evidovaly úřady 1,6 milionu dočasných pracovních neschopností, o tři roky později už 1,9 milionu a loni zmíněných 2,5 milionu.

Více než dvě pětiny byly spojeny s onemocněním dýchacích cest.

„Můžu potvrdit, že brutálně narostly v roce 2021 i 2022 krátkodobé neschopenky, ale v roce 2023 se to zase začalo vracet dolů,“ doplnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek s odkazem na pandemii covidu, kdy čísla výrazně vyskočila.

Podobně jako Šonka poukazuje na to, že vysoký počet krátkodobých neschopenek bez předepsaných léků není směrodatný.

Příčinou může být podle statistiků větší nemocnost daná oslabenou imunitou, ale v menší míře i zrušení karenční doby, k čemuž došlo právě v roce 2019. Do té doby se náhrada mzdy vyplácela až od čtvrtého dne nemoci, teď je to už od prvního dne.

Hospodářská komora byla tehdy hlavním kritikem. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se už loni nechal slyšet, že si nechá vypracovat analýzu „zneužívání nemocenské“, aby věděl, zda to, co tvrdí některé zdravotní pojišťovny a zaměstnavatelé, je pravda. Zatím k tomu nedošlo.