Článek
Z pohledu tohoto registru, do něhož zapisují dlužníky třeba mobilní operátoři, jde o vesnici s největším počtem dlužníků v ČR na počet obyvatel. V průměru každý bečovský dlužník „visí“ padesát tisíc korun. Úhrnem to dělá více než 23 miliónů korun, spočítal Solus.
Rozloženy jsou v 840 unikátních závazcích. To je hodně, když celkově, včetně nezletilých, má Bečov šestnáct set obyvatel.
Bez práce zde bývalo až 45 procent občanů. Situace se ale zlepšuje. Podařilo se vystěhovat nepřizpůsobivé, kteří neplatili nájem. A nezaměstnanost klesla zhruba na polovinu.
Značná koncentrace neplatičů je ale po téměř celých západních i severních Čechách. Jen na Mostecku neplatí za zboží, služby a půjčky podle Solusu téměř sedmnáct procent obyvatelstva, v okresech Chomutov a Sokolov je to jen o procento lepší.
„Bez práce zde bývalo až 45 procent občanů. Situace se ale zlepšuje. Podařilo se vystěhovat nepřizpůsobivé, kteří neplatili nájem. A nezaměstnanost klesla zhruba na polovinu,“ řekla Právu starostka Bečova Jitka Sadovská (bezpartijní). I tak je to hodně, když celostátně se nezaměstnanost pohybuje kolem pěti procent.
Hřiště na místě paneláku lůzy
Vesnice byla založena už v roce 1327. Jenže historický ráz byl do značné míry zničen v 70. a 80. letech. Staré domy padly za oběť sídlišti.
„Pobývalo v něm hodně nepřizpůsobivých z nejrůznějších končin. Dlužili na nájmu, nedodržovali ani splátkové kalendáře. Neobnovila se jim nájemní smlouva, odešli. Zbourali jsme už tři paneláky, teď budeme bourat čtvrtý. Patřily soukromníkovi, ale obec je vykoupila. Pořád se musely opravovat. Sotva jste skončili jedno, mohl jste znovu začít tam, kde se začalo. Místo jednoho paneláku je teď park a na místě druhého se dělá hřiště,“ popisuje starostka.
Na hřišti skutečně finišují dělníci ze specializované firmy. Panelák připomíná jen pár omšelých betonových torz odložených stranou, čekajících na likvidaci.
První dům hrůzy vzal v Bečově za své v roce 2012, druhý v roce 2013, další následoval rok poté. „Stálo to necelé tři milióny,“ upřesňuje starostka. Dobrá investice. Prázdné domy přitahují lůzu a musí se pořád hlídat. Na srovnání se zemí čekají ještě dvě prázdné betonové krabice se zatlučenými okny. Zbytek sídliště má nová okna, i když zateplení ještě pořád na většině chybí.
Nebýt průmyslových zón, byla by to totální bída. Soukromé podnikání moc pracovních míst nevytváří. Máme pekárnu, zemědělce, ale to je pár lidí.
Středa dopoledne, na ulici se činí metaři. Obec se očividně snaží vymanit z ponuré šedi, kterou sem zasela neurvalá minulost. Na „hlavní třídě“ i v okolních ulicích udržované stromy, zastřižené keře a trávník, nové chodníky, pěkná škola, skluzavky pro děti.
Blíží se poledne. Po hlavní zvolna projede vůz státní policie, záhy si to směrem k úřadu mašíruje starší obecní strážník.
Podle starostky už zde nedochází k závažné trestné činnosti. Občas drobná krádež nebo nepořádek, jak se píše ve zpravodaji. „Dříve, před sanací, to ale bývalo hustý,“ utrousí upřímně starostka.
Starostka hledí na nejbližší budoucnost s opatrnou nadějí. „Jsou zde nové průmyslové zóny, řada lidí také jezdí za prací do Prahy, do Amazonu, sváží je autobus,“ popisuje. Den co den osmdesát kilometrů tam a zpět. A pak že Češi nechtějí jezdit za prací, jak tvrdí studie.
„Nebo dojíždějí do Loun a do Žatce. Na jaře se také bude otvírat svíčkárna. Nebýt však průmyslových zón, byla by to totální bída. Soukromé podnikání moc pracovních míst nevytváří. Máme pekárnu, zemědělce, ale to je pár lidí,“ shrnuje starostka Bečova.
Druhé a třetí místo: Oloví a Kovářská
A jak jsou na tom jiné obce? Hned za Bečovem je podle Solusu obec Oloví na Sokolovsku. Je zde 1450 obyvatel nad osmnáct let; 420 z nich má přes 700 unikátních dluhů za celkově více než 26 miliónů korun. Dluží tak téměř 30 procent zdejšího obyvatelstva. Na hlavu to dělá přes 62 tisíc korun.
Třetí je Kovářská na Chomutovsku: 866 obyvatel nad osmnáct let, dluží dvacet procent z nich celkem přes sedm miliónů korun. Na jednoho v průměru téměř 41 tisíc korun.
Opačným rekordmanem, tedy zcela bez dluhu v registru Solus, je tři sta obyvatel nad osmnáct let Prosetína u Bystřice nad Pernštejnem u Žďáru nad Sázavou. Následuje Brumov-Bylnice na Zlínsku s necelými pěti tisíc dospělými obyvateli, kde záznam v Solusu má jen půl procenta z nich.
Třetí v pozitivním žebříčku jsou Velké Němčice na Břeclavsku. Z dvou a půl tisíce obyvatel dluží firmám sdruženým v Solusu jen 28 lidí, což je jen něco přes jedno procento.
