Článek
Vesecká se dostala v nemilost s nástupem nové garnitury, která se chtěla odstřihnout od podezření, která se na ni v minulých letech sypala ve spojitosti s kauzou Čunek. Podle soudce Vojtěcha Cepla ml. neoprávněně manipulovala s kauzou, kvůli čemuž ji Marie Benešová mohla zařadit mezi justiční mafiány. Soud vyšší instance ale s jeho verdiktem nesouhlasil. [celá zpráva]
Nová koaliční vláda si dala hned při sestavování do vínku, že Vesecká ve funkci nejvyšší státní zástupkyně skončí. Staronový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) dosadil na její post Pavla Zemana.
Ten posléze začal rušit řadu Vesecké rozhodnutí, zejména ta, co se týkala obsazení vyšších pozic na zastupitelstvích. Ani pro Veseckou nakonec nezbyla žádná významnější funkce.
Přestože jste se podílel na některých krocích, které Benešová označila jako jednání mafie, neučinil jste žádná opatření k zaujetí jasného závěru.
Vesecká v rezignačním dopise jako hlavní důvody svého odchodu uvedla nespokojenost s působením Pospíšila v čele resortu spravedlnosti. Úvodem si Vesecká stěžovala na to, že o kauzu Čunek se začal v době svého prvního mandátu zajímat až na základě její vlastní výzvy, přičemž jeho závěry potvrzovaly správnost jejích postupů.
„Přesto, že jste se těmito kroky přesvědčil o neexistenci opodstatněnosti výroků Marie Benešové o jednání státních zástupců jakožto mafie a přestože jste se dokonce sám podílel na některých krocích, které jmenovaná jako jednání mafie označila, neučinil jste žádná opatření k zaujetí a prezentování jasného závěru, a tím jste sám zavinil a podporoval spekulace o důvěryhodnosti justice,“ napsala mimo jiné Vesecká.
Podle ní napomáhal posilovat obecný názor o nedůvěryhodné justici také svými předvolebními výroky, jimiž se měl od kauzy Čunek „alibisticky“ distancovat, a upřednostnil tak politický populismus před čestností a otevřeností.