Veřejný ochránce práv rozšiřuje pole působnosti. Zaměří se i na dostupnost bydlení

„Přibude nám velký balík nových povinností. Rozsah úkolů bude klást na kancelář velké nároky,“ sdělil Novinkám veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v návaznosti na to, že poslanci ve Sněmovně schválili novelu, díky které v Česku vznikne nový post dětského ombudsmana a také národní lidskoprávní instituce (neboli NHRI podle anglického national human rights institution).

Jejím úkolem je ochrana a prosazování lidských práv v celé jejich šíři. Ombudsmanovi totiž zákon zatím neumožňoval, aby se jim věnoval v plném rozsahu. V současnosti může chránit lidská práva jen v některých oblastech, například pomáhá lidem ve věznicích nebo domovech pro seniory. Zavedením národní lidskoprávní instituce však dojde k rozšíření jeho mandátu.

Jak Novinkám popsala mluvčí ombudsmana Michaela Vaisová, z lidskoprávního hlediska by se mohl věnovat například zranitelným obětem trestných činů, lidem, kteří čelí digitálnímu vyloučení, tedy těm, kteří nemají možnost využívat digitální technologie a nejsou tak začleněni do společnosti, tématu bezdomovectví či dostupnosti bydlení.

Zejména poslední jmenované trápí podle průzkumu veřejného ochránce řadu lidí v Česku a na systémové nedostatky upozorňují neziskové organizace i evropské instituce, například Evropský výbor pro sociální práva. I proto by se měla stát pro novou instituci jednou z priorit.

Kvůli zachování nezávislosti instituce má kancelář veřejného ochránce vlastní kapitolu v rámci státního rozpočtu, přičemž na rok 2025 jí připadlo 173,4 milionu korun. Vzhledem ke schválení novely, která vejde v platnost od 1. července tohoto roku, však musí dojít k navýšení prostředků. Ve hře jsou podle důvodové zprávy k zákonu hned čtyři varianty, které se liší až o desítky milionů korun a které určují i personální zajištění úřadů.

„Ideální je za nás varianta číslo jedna. Usilujeme o nezávislé, efektivní a plně funkční instituce, které zvládnou vyhovět všem nárokům a pokrýt všechny nové úkoly a povinnosti,“ sdělil Křeček. První varianta by úřadu umožnila rozšíření o 32 zaměstnanců, kteří by se věnovali jak NHRI, tak agendě dětského ombudsmana. Roční náklady by přitom do budoucna vzrostly o necelých 38 milionů korun. Na první, tedy zaváděcí rok by šlo až 74,7 milionů korun.

Právě tuto variantu se ombudsman pokusí vyjednat s ministerstvem financí, které však prozatím vyčkává až zákon projde Senátem a podepíše jej prezident, jak Novinkám sdělila jeho mluvčí Gabriela Krušinová. Rozpočtové opatření poté předloží ke schválení rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.

Další přijatelnou možností je podle Křečka navýšení o dvanáct zaměstnanců kanceláře za asi 18 milionů navíc ročně. Zbylé levnější varianty jsou podle něj nerealistické a při jejich zvolení by došlo k zavedení institucí, které fungují pouze „na papíře“.