Článek
Stát a veřejná správa mají povinnost zavést interní oznamovací kanály určené nejen pro vlastní zaměstnance, ale i obchodní partnery a pověřené osoby. V odůvodněných případech by pak měly přijímat nápravná opatření.
Směrnice se dotýká zadávání veřejných zakázek a s tím související korupcí, ochranou zdraví, osobních údajů i životního prostředí. Zároveň má zajistit ochranu zaměstnance před hrozbami výpovědí nebo nepřiznání odměn ze strany zaměstnavatele. S tím souvisí především nastavení procesů přijímání, uchovávání a prošetřování oznámení.
Poslanci zákon nestihli schválit
Přestože poslanci nestihli návrh zákona o ochraně oznamovatelů schválit v potřebné lhůtě, směrnice začala platit kvůli tzv. vertikálnímu přímému účinku.
Soud uložil Vietnamci 10 let vězení za navádění soudce Elischera ke korupci
„Osoby, kterým směrnice zakládá nějaká práva, se jich tak budou moci vůči státu a dalším subjektům v obdobném postavení domáhat přímo – na základě směrnice,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
„Velmi zjednodušeně to znamená, že přestože směrnice zatím nebyla implementována do českého práva, její vybraná ustanovení budou účinná vůči státu a veřejné správě,“ uvedl právník Michal Nulíček. Předmětem českého zákona měly být pokuty, které tak v případě porušení tohoto nařízení nebudou vymáhány, protože sankce směrnice neřeší.
„Jistou formu postihu si dovedu teoreticky představit spíše v případě, že se organizace dopustí odvetného opatření, kdy hrozí zejména neplatnost výpovědi, sankce za diskriminační jednání apod. To ale platí již dnes, a nejen pro veřejnou správu,“ poznamenal Nulíček.
Externí systém pro soukromý sektor
Za neimplementování směrnice hrozí České republice takzvané řízení o nesplnění povinnosti, které může vyústit i v pokuty.
Změny ovlivní i soukromý sektor. Stát má totiž povinnost zřídit externí oznamovací systém, jehož prostřednictvím budou svá oznámení moci podávat i zaměstnanci soukromých společností s více než 25 zaměstnanci. Směrnice tuto hranici posouvá k 50 zaměstnancům. Ohlašovatelé se budou v tomto případě obracet přímo na stát, systém má spravovat resort spravedlnosti.
Je to teprve poločas, řekl Pelta k nepravomocnému trestu šesti let vězení
„Systém bude skutečně fungovat pod správou ministerstva spravedlnosti, alespoň do doby přijetí transpozičních zákonů, které mohou tuto působnost svěřit jinému orgánu. V praxi jeho prostřednictvím budou moci podat oznámení oznamovatelé protiprávních jednání spadajících do oblastí chráněných zmíněnou směrnicí, o kterých se dozvěděli v souvislosti s prací nebo obdobnou činností,“ vysvětlil Řepka. Oznamovatelé podle něj budou následně vyrozuměni o přijetí oznámení a způsobu jeho vyřízení.
Podle studie Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů bylo díky oznámení v roce 2020 odhaleno 43 procent podvodného jednání. Podle odborníků jde o značný rozdíl ve srovnání s interním auditem, který jich odhalil 15 procent. Tzv. whistleblowing je nástrojem ochrany veřejného zájmu při odhalování jednání korupční povahy nebo při odhalování činností ohrožujících zdraví lidí, životního prostředí a podobně.