Článek
Od letoška mohly úřady práce posílat na veřejnou službu ty, kteří byli déle než dva měsíce bez práce. Nezaměstnaného, který to odmítl, mohli úředníci vyřadit z evidence. Mohl přijít o podporu. Ústavní soud tato pravidla přirovnal k nucené práci a na podnět ČSSD je zrušil. Podle Filipové ministerstvo námitky soudců analyzuje a chce předložit návrh, aby bylo možné veřejnou službu dál využívat.
"Ze statistik lze jednoznačně prokázat, že veřejná služba se stala významným nástrojem, který udržoval pracovní návyky dlouhodobě nezaměstnaných. Rozhodně nešlo o žádnou šikanu občanů, kteří přišli o práci před několika málo měsíci a aktivně hledali nové pracovní místo," řekla ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09).
Na veřejné službě letos podle mluvčí bylo 60 876 lidí. Pět let bylo bez práce zhruba 10 000 z nich, tedy téměř 17 procent. Další třetina osob, co službu vykonávaly, byla bez místa přes tři roky. Dva roky nezaměstnanosti mělo za sebou 17 300 těch, co "sloužili". Jsou to téměř tři desetiny. Pětina lidí byla rok bez práce, celkem tedy asi 11 500.
Pracovat odmítly 4000 lidí
"Dobrovolně - bez aktivního oslovení úřadů práce - se na veřejnou službu přihlásilo 1723 lidí, tedy 2,8 procenta. V systému viděli příležitost ke zvýšení šance na uplatnění," dodala Filipová.
Podle ní na veřejnou službu odmítly nastoupit asi 4000 lidí. Zhruba 3254 osob díky ní naopak našlo nové místo. Na vlastní žádost se z evidence uchazečů o zaměstnání odhlásilo 2765 lidí.
Proti povinné veřejné službě po dvou měsících nezaměstnanosti protestovali odboráři či aktivisté z iniciativy ProAlt. Podpořil je ale třeba i ředitel litoměřického úřadu práce, který o veřejné službě mluvil jako o "totálním nasazení". Podotýkal, že za práci má náležet mzda a že pokud si lidé platili odvody, mají dostávat podporu bez podmínek. Kritika zněla také z Českého helsinského výboru.
