Článek
„Občanský průkaz," vyvolávali muži v dobových oblecích Veřejné bezpečnosti. Kdo u sebe průkaz totožnosti neměl, se zlou se potázal.
„Ti, kteří se budou příčit, budou zatčeni a předvedeni na obvodní oddělení k podání vysvětlení,“ hrozil jeden z fiktivních policistů. Tvůrci filmu chtěli touto akcí navodit atmosféru 70. let minulého století.
„Dočkali jsme se premiéry filmu Rok bez Magora, a když je to bez Magora, tak je tím samozřejmě myšlen básník Ivan Jirous. Bez něho by vlastně Veřejná bezpečnost nebyla Veřejnou bezpečností, protože by neměla koho zatýkat,“ prozradil Novinkám režisér dokumentu Oliver Malina Morgenstern. Akce před začátkem projekce měla podle něj především mladým divákům ukázat, jak byli disidenti zatýkáni.
Při happeningu se nezapomnělo ani na „máničky“, které to v minulém režimu neměly lehké. Stačilo, aby tito vlasatci padli do oka policistovi, a hned byli cílem kontrol.
„To bylo na denním pořádku. Každý den minimálně dvakrát třikrát byl člověk s dlouhými vlasy kontrolován,“ uvedl publicista František Stárek, který byl jedním z vězňů totality.
Upoutávka na film Rok bez MagoraVideo: ArtCorp
Dokument o básníkovi i totalitě
„Je to brilantní kousek,“ zve na dokument režisér Malina Morgenstern. Film se točil jeden rok a podle režiséra štáb neměl skoro žádné peníze, dělal ho prý hlavně z lásky k Magorovi. Snímek se věnuje Jirousovu životnímu příběhu, ale také například Chartě 77, undergroundu a dalším událostem, které s Magorem úzce souvisejí.
Básník, publicista a výtvarný kritik Ivan „Magor“ Jirous zemřel předloni 9. listopadu. Znám byl především jako manažer nezávislé skupiny The Plastic People of the Universe. Za své politické názory byl pětkrát ve vězení.