Článek
„Vzhledem k nedostatku zdravotnických pracovníků v oblasti lékárenské péče je neefektivní a nadbytečné požadovat, aby každá lékárna měla svého vlastního vedoucího lékárníka,“ míní jihočeští zastupitelé.
Navrhují, aby mohl jeden vedoucí lékárník zřizovat více než jednu lékárnu, jak je tomu dosud. Ovšem za podmínky, že provozní doba všech těchto pracovišť nepřesáhne jeho týdenní pracovní dobu.
„Pro řadu našich jihočeských obcí je v této chvíli skutečně spíše limitujícím faktorem zajištění vedoucího lékárníka, protože nepotřebují provoz lékárny 8 hod denně 5 dní v týdnu a navíc jsou připraveny si na provoz přispět,“ řekl Novinkám hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
Méně vytížení pracovníci by podle návrhu mohli - zvlášť v menších městech - svůj čas rozložit mezi další méně vytížené lékárny v nedalekých obcích, které rovněž bojují o přežití.
Lékárníci: Raději jednu a pořádně
„Nedomníváme se za komoru, že je to dobré řešení. Vedoucí lékárník by měl mít dobré povědomí o jedné lékárně, aby si tam zvládl vše uhlídat,“ uvedl viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.
Podobně to vidí předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. „Neřeší to podstatu, ale až negativní dopad ekonomiky. Lékárník se tam neuživí. Není to charita, musíte si na provoz vydělat, a nedovedu si představit, že by tam byl ‚létající vedoucí lékárník‘ třeba jen dvě hodiny. Léky na předpis, které by za tu dobu vydal, nezaplatí ani to, že se tam přesune,“ namítl.
Při dvouhodinovém provozu by podle něj musel odbavit aspoň padesátku receptů, aby se mu otevřít vyplatilo. Plně vytížen je navíc objednáváním léků a zajišťováním náhrad za ty, které jsou ve výpadku, doplnil.
„Argumentům Grémia lékáren rozumím, ale v tu chvíli by se muselo zasahovat do celého řetězce úhrad a plateb za léky tak, aby ekonomický profit lékáren byl větší. Tahle diskuze rozhodně patří na úroveň ministerstva, ale nejsem si jist, že je to v této chvíli řešitelné a navíc řešitelné v krátké době,“ uvedl Kuba.
Desítky zrušených lékáren
V posledních pěti letech zaniklo 382 lékáren, vzniklo jich 366. Jen za rok 2022 jich skončilo 78.
Důvody nebývají jen finanční. Například v Lánech nedaleko Prahy sháněli náhradu za lékárnici, která odešla do penze, tři čtvrtě roku. Marně. Nového provozovatele nesehnali a lékárna nadobro skončila.
Řetězcové lékárny se do malých obcí nehrnou, na což upozorňují i zastupitelé v návrhu novely zákona. „Lékárny tak zanikají na malých městech bez náhrady v mnohem větší míře než v okresních městech či v krajském městě,“ popsali.
V Česku je přibližně 2500 lékáren a dalších asi 200 odloučených oddělení pro výdej léků. Na těch stojí dostupnost v odlehlých regionech a právě tyto „pobočky“ kontinuálně ubývají. Od roku 2017 zaniklo na 40 míst.
Tady by podle lékárníků naopak rozvolnění pravidel pomohlo. Jedna mateřská lékárna dnes může v nedaleké obci otevřít jen jednu výdejnu. To by šlo podle Kopeckého ale upravit vyhláškou, netřeba měnit zákon.
„Problém lékáren na malých obcích je daleko složitější a toto je jedna z cest, jak tomu pomoci. Problém je to především ekonomický,“ uvedl s odkazem na cenovou válku mezi řetězcovými lékárnami, které nabízí slevové akce a věrnostní programy.
Zřízení těchto výdejen je snazší. Provoz nevyžaduje, aby tam byl vedoucí lékárník. Stačí odborný pracovník ve farmacii. Návrh zákona čeká na projednání vládou.
Do které lékárny nejezdit? Pacienti uvidí léky s omezenou dostupností v mapě
