Článek
"Komentovat to nijak nebudu a jsem samozřejmě připravena nést důsledky svého počínání." Rozruch na ministerstvech zahraničí i obrany vyvolaly ostré výpady Hybáškové otištěné ve středečním vydání Mladé fronty Dnes, kde diplomatka kritizovala chystané ukončení činnosti nemocnice v jihoirácké Basře. "Bylo to něco neskutečného. Lze si to vyložit jedině tak, že Hybášková má nějaké ambice a skrytý plán pro budoucnost a napsání tohoto článku bylo jeho součástí," řekl Právu činitel MZV. "Na tom, že musí být odvolána, panuje široká shoda."
Ministerstvo se nicméně snažilo celou záležitost udržet pod pokličkou a také Hybášková se k věci vyjádřila až na přímý dotaz Práva.
Netajila se s kritikou
Hybášková vedla po pádu režimu Saddáma Husajna jednání s kmenovými vůdci a politiky jižního Iráku a výrazně se angažovala i ve vyslání polní nemocnice. Na skutečnost, že vláda o půl roku později rozhodla o stažení nemocnice, neboť prý především není dostatek kvalifikovaných vojáků pro vystřídání na další období, Hybášková zareagovala článkem v tisku.
S odvoláním na to, že "místní šajchové děkovali a doporučovali nemocnici na celém jihu" v něm kritizovala i šéfa sněmovního zahraničního výboru Vladimíra Laštůvku. Ten prý "nenahlédl, že nemocnice nebojuje, ale léčí ty, kteří formují občanskou společnost Iráku". Obvinila i samotné vojáky sloužící v Basře, kteří podle ní ke konci nemocnice přispěli tím, že "daleko od svých vybraných pacientů z generálního štábu tuto misi nepodporovali".
Ministr zahraničí Cyril Svoboda podle ČTK ve středu s Hybáškovou hovořil a připomněl jí, že rozhodnutí stáhnout nemocnici padlo na vládní úrovni, což by ona coby vládní úřednice měla respektovat a neměla by chodit s kritikou na veřejnost.
"Myslím, že jsem tu jako velmi loajální diplomat udělala pořádný kus práce pro prosazení českých zájmů," reagovala na ministrovy výhrady Hybášková. "Poměry kolem nemocnice mi ale nedovolovaly k těmto nepravostem mlčet, a to ani jako velvyslanci," řekla Právu.
Arabistka nejmladší českou velvyslankyní
Hybášková vystudovala arabistiku a působila i na univerzitě v Káhiře. V letech 1991 až 1997 zastávala funkci ředitelky odboru Blízkého východu MZV. Poté byla ve věku 32 let jmenována velvyslankyní ve Slovinsku a stala se tak podle všeho vůbec nejmladším ambasadorem v dějinách české diplomacie.
Loni převzala úřad v Kuvajtu a letos na jaře patřila v souvislosti s válkou proti Iráku k nejčastěji citovaným státním činitelům. "V poslední době ale dávala najevo zájem o předčasný odchod z tohoto postu. Jako by jí vadilo, že se již dostala mimo mediální výsluní," řekl Právu další pramen z Černínského paláce.
Podle zdrojů Práva zároveň těžce nesla připomínky svých kolegů na ambasádě v Bagdádu, kteří ústředí upozorňovali, že již v létě byla znovuotevřena diplomatická mise v Iráku a působnost Hybáškové by tudíž neměla překračovat kuvajtsko-iráckou hranici.