Článek
Právo nyní vlastní analýzou textu, který se věnuje chovu králíků, zjistilo, že stejně jako v roce 2011 při studiu práv na bratislavské Panevropské vysoké škole Malá opisovala.
A to od studentky Zity Pavlišové, která práci na obdobné téma sepsala dva roky před ní. Malé při obhajobě textu opět „pomohl“, jako v případě práv, nedokonalý počítačový systém srovnávání akademických textů s jinými veřejně dostupnými zdroji, který její opisování neodhalil. Obě školy přiznávají, že dnes už by jí takové práce neprošly.
Podobné téma
Mluvčí Mendelovy univerzity Jiřina Studénková v pondělí zveřejnila, že z 25 stránek teoretické části diplomové práce Malé se zhruba 11 překrývá s prací Pavlišové v citovaných odstavcích z odborné literatury.
Podle Studénkové to ale neznamená, že šlo o plagiát. „Výsledky diplomové práce Malé jsou originální, statisticky zpracované a řádně popsané,“ uvedla. Jenže Právo porovnalo obě práce s citovanými pasážemi z dané odborné literatury a přišlo na to, že Malá nečerpala z knih, ale přímo z diplomové práce své předchůdkyně.
Využila její parafráze, a to minimálně v citacích od tří autorů.
Nápadně se podobá rozvržení kapitol v teoretické části a názvy jednotlivých oddílů, přičemž citace i od několika dalších autorů se taktéž shodují s citacemi Pavlišové, Právo je však nemělo možnost porovnat.
Pro srovnání, název práce Malé byl Mikroklimatické podmínky v chovu králíků v roce 2005 a titul Pavlišové byl Hodnocení mikroklimatických podmínek v chovu králíků.
Malá přitom Pavlišovou vůbec necituje a odkazuje se na původní literaturu, ze které ale prokazatelně nečerpala.
Příkladem problému může být odborná publikace Jaroslava Kursy, Františka Jílka a kolektivu z roku 1998 s názvem Zoohygiena a prevence chorob hospodářských zvířat. Jílek v knize hovoří o základních opatřeních proti vysoké vlhkosti ve stájích, v bodech potom jmenuje, jaké zásady musí chovatelé dodržovat.
Na konci výčtu píše: „I když v zimě může docházet k vyšším ztrátám tepla, nesmí se větrací systémy nikdy vyřadit z funkce.“
Byly pouze porovnávány diplomové práce, které měly podobné téma, ale do původních zdrojů, z kterých vycházely, se zpětně nešlo
Malá shodně s Pavlišovou v diplomové práci parafrázuje: „Pro udržení optimální vlhkosti ve stájích je třeba dodržovat zásady technologie provozu, pravidelný odkliz hnoje, fungující kanalizační zařízení. V zimním období se musí zajistit dostatečná výměna vzduchu, aby bylo stále zajištěno odvětrávání přebytečné vodní páry.“
V kapitole o technologii odklízení králičích výkalů zase Malá – opět shodně s Pavlišovou – píše: „Dospělý králík vyloučí denně kolem 200 g pevných výkalů a 450 ml moči, mladý králík přibližně 60 g pevných výkalů a 180 ml moči. Jedna králice středního plemene vyprodukuje ročně cca 1 m krychlový trusu.
V původním textu od autorky Evy Tůmové ovšem stojí: „Dospělý králík vyloučí denně kolem 200 g pevných výkalů a 450 ml moči, mladý králík přibližně 60 g pevných výkalů a 180 ml moči. Produkce suchých výkalů od jedné králice včetně hoblin z porodních hnízd a odchovaných mláďat pak představuje přibližně 1 m krychlový.“
Texty univerzita znovu prověří
Jak přiznala mluvčí Mendelovy univerzity, primární publikace s oběma pracemi nikdo nesrovnával.
„Byly pouze porovnávány diplomové práce, které měly podobné téma, ale do původních zdrojů, z kterých vycházely, se zpětně nešlo,“ uvedla k tomu Studénková. Doplnila, že vědcům, kteří diplomku Malé zkoumali, předloží problém opisování parafrází nové ministryně jako podnět, aby věc prošetřili ještě jednou.
Sama Malá se nejdříve obhajovala vyjádřením univerzity o tom, že pouze čerpala z podobné literatury. Potom, co ji Právo konfrontovalo s výsledky analýzy a požadovalo reakci, se nová ministryně odmlčela.