Článek
Tradiční akci organizuje zdejší folklorní soubor Haná. Již přes čtyřicet let. „Tradici masopustu s průvodem masek jsme obnovili v roce 1984. Do té doby, od únorového převratu v roce 1948, maškary po našem městě nechodily,“ řekl Novinkám člen souboru Petr Nakládal.
„Přišlo nám líto, že období masopustu dlouhá léta připomínaly jen šibřinky nebo maškarní zábavy. Proto jsme se rozhodli dřívější tradici oživit,“ doplnil.
Kdo v sobotu do Velké Bystřice zavítal, mohl nejen sledovat tradiční průvod masek, ale být i při tom, jak řezník porcuje prase. Kolem se linula vůně tlačenky, polévky prdelačky, prejtu, jitrnic, jelítek, ovaru a dalších vepřových produktů.
Tradiční je při masopustu ve Velké Bystřici ukázka zabijačky.
„Hanácký masopust je typický ukázkou zabijačky. My ji obnovili v roce 2001,“ poznamenal Nakládal. U stánků na Zámeckém náměstí, kde vepřové dobroty byly k mání, bylo plno dlouho před zahájením programu i v jeho průběhu.
„Poprvé jsme sem přijeli s manželkou na masopust před třinácti lety. Od té doby jezdíme pravidelně a já se vždy na dobré jídlo, které tu je k mání, hodně těším,“ svěřil se u jednoho stánku Michal Drobný z Olomouce.
V průvodu maškar nechyběli tradiční medvěd, kobyla či smrtka, byli v něm i četníci, čert, kominík či další masky. Na zastávkách hlavně koštovala slivovice či pojídaly hanácké koláče a další dobroty, medvěd se nevyhnul ani tanci. Jak by také ne, když je na Hané odpradávna tanec s ním spojován s hojností, zdravím, štěstím a plodností.
Letošní masopust ve Velké Bystřici přinesl i jednu novinku. „Využili jsme toho, že na Zámeckém náměstí je kluziště a nabídli dopoledne bruslení zdarma všem, kteří na kluziště přijdou v masce,“ doplnil Nakládal.
V masopustním průvodu nesmí chybět medvěd.
„Fajn nápad. Dcera si zabruslila. Poprvé jsme tu byli loni a příští rok možná vyrazíme do Velké Bystřice s maskou já i manželka. Třeba se pak více zapojíme do zdejšího masopustního dění a vydáme se s maskami na obchůzku městem,“ sdělil Novinkám Tomáš Konečný z Prostějova.
Velká Bystřice je tradiční hanáckou baštou folkloru. Součástí zdejšího folklorního souboru Haná, který vznikl v roce 1976, jsou i soubory StrHaná, Mladá Haná a dětské soubory Krušpánek a Čekanka. Má i svou cimbálovou muziku Záletníci.
Soubor zpracovává a představuje divákům lidové tance, písně a zvyky z regionů Haná a také z Lipenského Záhoří, kraje v podhůří Hostýnských vrchů. Na sobotním masopustu byl jeho hostem soubor Výkvet z Brna, který se věnuje slovenskému folkloru.
Na Veselém Kopci řádily maškary. Dědí se z otce na syna
