Článek
"Poté co si Britové zanalyzovali naše zadání, rozhodli se nezpracovávat studii proveditelnosti," řekl ve čtvrtek Právu náměstek ministra obrany Jan Váňa. Podle něj nejde o žádnou tragédii. Jak Právu řekl, nelze se účastníkům výběrového řízení divit při podmínkách, které česká strana nabízí: "Za dost málo chceme rychle letadla, která musí něco splňovat." Ve hře tak zůstalo osm států: Belgie, Nizozemí, Turecko, USA, Francie, Německo, Kanada a Švédsko.
Zástupci těchto zemí se ve čtvrtek zúčastnili technického semináře v Čáslavi, kde byli seznámeni s podrobnostmi českých požadavků, které musí nabídka stíhaček splňovat. Česká vláda by nyní mohla vybírat z nabídky amerických F-16, F/A-18 a F-4 Phantom, švédského JAS-39 Gripen či francouzského Mirage 2000.
Vláda nabídky posoudí do konce listopadu
Nabídky musejí zájemci zaslat obraně do 30. října. Vláda je posoudí nejpozději do 30. listopadu. Česká armáda požaduje 12 stíhaček plus dvě dvousedadlové, cvičné. Za to nabízí ročně 1,5 miliardy Kč na celkový provoz letadel. Armáda počítá, že po třech letech reformy se najdou finanční zdroje a bude možné na stíhačky vydávat až čtyři miliardy ročně.
Toto zvýšení půjde podle Váni na modernizaci stíhaček, protože jedním z požadavků české strany je, aby pronájem letadel byl prodloužitelný o dalších pět let. Jak dále uvedl, je to nutné kvůli zdlouhavosti nákupu nových stíhaček, ke kterému bude asi příští rok vypsáno výběrové řízení. Stíhačky, které vláda vybere, nahradí MiG-21, jimž skončí životnost na začátku roku 2005.