Hlavní obsah

Velitel Apolla 17 si v Praze prohlédl vlajku ČSSR, kterou měl na Měsíci

Právo, Karolina Kudynová
PRAHA

Velitel mise Apollo 17, americký astronaut s československými kořeny Eugene Cernan se ve středu v Praze po 34 letech opět shledal s vlajkou Československa, kterou v roce 1972 vyvezl na Měsíc a měl ji ve vesmíru celou dobu při sobě. Poslední muž, který kráčel po Měsíci, si na výstavě Stopy lidí v Národním muzeu nad vlajkou zavzpomínal na slavné okamžiky své kariéry.

Foto: Stanislav Zbyněk , ČTK

Velitel Apolla 17 Eugen Cernan (vlevo) na výstavě Stopy lidí v Národním muzeu v Praze

Článek

„Jsem hrdý že jsem mohl přispět k historii v posledních fázích kroků lidstva, kdy člověk opustil zemi a orientoval se ke hvězdám,“ podotkl k tématu výstavy, jejíž nápad ocenil.

Vlajka, kterou měl v roce 1972 Cernan při měsíční misi celou dobu při sobě, je nejnavštěvovanějším exponátem výstavy věnované významným stopám člověka od po současnost. Vidělo ji už 250 tisíc lidí a pro velký zájem je prodloužena až do 3. srpna 2008. S nápadem pozvat na výstavu některého ze žijících astronautů přišla autorka projektu Stopy lidí Milena Secká.

"Mobil je schopnější než technologie, s níž jsme byli na Měsíci"

Na tiskové konferenci se astronaut, který strávil na Měsíci v rámci dvou cest 23 dní 14 hodin a 16 minut, podělil o své dojmy z pobytu na mimozemském tělese.

"Je to už dávno. Technologie kterou mělo Apollo před třiceti lety, je dnes zastaralá. Je fascinující, že dnes lidé drží v ruce mobil - malý počítač který má mnohem větší možnosti, než jsem měl tehdy já, abych přistál na měsíci,“ řekl Cernan.

"Byla to velká výzva, dokázat něco, co se předtím nikomu nepodařilo - letět na Měsíc. Měli jsme velká očekávání, zvědavost, ale i strach. Když pak ale chvíli žijete, pracujete a chodíte na jiném tělese, je to zvláštní pocit. Ohlédnete se a vidíte Zemi, kde jste nechali svou minulost, rodinu, lásky a kde vás také čeká budoucnost. Připadáte si jako na verandě Boha a vidíte svůj domov. Zamýšlíte se, že takový pohled se naskýtal asi Stvořiteli, když Zemi tvořil. Je tak krásná, že nemohla vzniknout jen tak, věřím že ji i celý vesmír stvořila vyšší síla,“ podělil se o své zážitky astronaut, který se z Měsíce na Zemi díval hned dvakrát.

Komunisté se s ním nechtěli sejít

O pocitech a prožitcích ze svého pobytu na měsíci Cernan napsal i knihu, v češtině vyšla pod názvem Poslední muž na měsíci.

Cernan se stal v roce 1972 posledním člověkem, který stanul na jiném vesmírném tělese. Vlajku země, odkud pocházejí jeho prarodiče, měl stále při sobě. O dva roky později ji přivezl do tehdejšího Československa, tehdy se s ním ale oficiální představitelé nechtěli setkat.

Ujal se ho tehdejší ředitel Astronomického ústavu v Ondřejově Luboš Perek, kterému Cernan vzácnou vlajku odevzdal. Potají byla uložena v astronomickém ústavu. Nyní je jedním z nejvyhledávanějších předmětů Stopy lidí v Národním muzeum, kde se s ní opět shledal.

Eugene Cernan

  • Narodil se 14. 3. 1934 v americkém Chicagu.
  • Prarodiče z otcovy strany pocházeli ze Slovenska z Vysoké nad Kysucou a prarodiče z matčiny strany František a Rozálie Cihlářovi z Bernartic u Tábora a Nuzic u Bechyně v jižních Čechách.
  • Nalétal asi 5 tisíc hodin z toho 4800 na proudových letounech. Členem 3. skupiny astronautů NASA se stal v říjnu 1963.
  • Na oběžnou dráhu poprvé vzlétl jako pilot Gemini 9A a stal se třetím člověkem, který vystoupil ve skafandru do volného prostoru.
  • V Apollu 10 se zúčastnil letu k Měsíci, při němž pilotoval měsíční modul Snoopy až do výšky 16 kilometrů nad povrchem a provedl generální zkoušku na první přistání.
  • Byl velitelem Apollo 17 a uskutečnil šest přistání na Měsíci, kde strávil 75 hodin, z toho 22 při třech výstupech.
Související témata:

Výběr článků

Načítám