Brno nechce na výstavišti kolotoče

Zatímco první symbol města a kraje přežívá už několik let jen díky štědrým podporám z kapes daňových poplatníků, do loňského roku ještě výdělečná společnost Veletrhy Brno, a. s., je na pokraji krachu. Smrtelné ohrožení přinesla krize vyvolaná koronavirem a pro výstaviště se už hledá využití.

„Bez pomoci státu se neobejdeme. Tento stav není jen výsledkem nečekané epidemie, která jistě zaskočila všechny. Je to důsledek strašení lidí a často nelogických opatření,“ míní ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.

Ke znovu se objevujícím názorům pro „otevření“ veletržního areálu s nadsázkou dodává: „Jsme vybaveni pro veletrhy, kongresy, firemní akce. Žádné náhradní řešení neexistuje. Vidět na výstavišti kolotoče a horské dráhy by bylo moc smutné.“ Větší zpřístupnění areálu propagovalo v někdejší koalici vedení města v čele s Petrem Vokřálem (ANO) například Žít Brno a mimo jiné se objevovaly příklady výstaviště i jako místo pro zábavní park.

Developerské využití cenných rozlehlých prostor prosazoval i hlavní architekt Brna Michal Sedláček, který navrhoval v prostorách výstaviště vznik nové rezidentní čtvrtě. S těmito názory však současná primátorka Markéta Vaňková nesouhlasila. „Nemyslím, že by se měl areál úplně otevřít a že by se tam měly budovat nějaké byty a prostředkem vést cyklostezky,“ uvedla loni.

Letošní situaci však nikdo nečekal a Veletrhy Brno melou z posledního. „Ztratili jsme řadu již připravených projektů, které se konat mohly. Průzkum prokázal, že o veletrh je zájem, že návštěvníci chtějí přijet, a hodlají dokonce investovat. Ale absurdní opatření pro hromadné akce nepochopili ani vystavovatelé. Říkají, že opatření popírají podstatu veletrhu a jejich účast by byla dopředu zmařená investice. Ze stejného důvodu byl zrušen populární veletrh vzdělávání Gaudeamus,“ povzdechl si ředitel.

„Uvolnit hromadné akce znamená politické rozhodnutí, protože nelze vidět jen ochranu zdraví, ale i katastrofální ekonomické dopady na nás všechny, na celý sektor a navázané činnosti,“ řekl Právu ředitel akciovky, jejíž jediným akcionářem je město Brno.

„Podobné problémy mají v Německu či jinde. Ovšem tam se vůbec neuvažuje o zániku či náhradní náplni za obor výstavnictví, ale o tom, jak problém řešit. Veletržnímu byznysu málokdo rozumí. My vytváříme platformu pro obchodní klienty, kteří se potřebují setkat, kteří se chtějí vidět, než uzavřou milionové obchody,“ říká Kuliš s tím, že na veletržní a kongresové podnikání je přímo navázán cestovní ruch, hotely, ale i mnoho řemeslníků, kteří jsou dnes bez práce.

„Do konce roku propustíme téměř třicet procent lidí. Ale na náš byznys je navázáno odhadem dalších dva tisíce lidí, drobných podnikatelů,“ dodává ředitel.

Brání se faktu, že veletrhy někteří vládní politici či hygienici považují za hromadné akce. Několikahodinový koncert pro deset tisíc lidí je podle něho rozhodně jinou záležitostí než veletrh.

Odborníci spočítali, že každý návštěvník nejvíce obsazeného strojírenského či agrotechnického veletrhu má i při návštěvnické špičce dvanáct čtverečních metrů „vlastního“ prostoru.

„Je to stejné, ne-li lepší než v nákupních či zábavních centrech Brna či Prahy, kde lidi nikdo neodděluje do nesmyslných sektorů po tisíci, jako to doporučují nám. Ale to nechtěl nikdo slyšet,“ dodává hořce Kuliš a s kolegy z oboru připravuje žádost o pomoc Sněmovnu i Senát.

A jak se na situaci dívá nyní primátorka města, které má hlavní a jediný podíl ve veletržní akciovce? „Vedení města Brna si je vědomo toho, že Veletrhy Brno jsou nejpostiženější městskou firmou v souvislosti s pandemií koronaviru,“ řekla Právu primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Situaci brněnští radní podle ní intenzivně řeší, má však obavy, že se Veletrhy Brno v nejbližší době nebudou moci vrátit ke své primární činnosti, tedy k veletržnictví a výstavnictví.

„Budeme muset hledat jiné cesty, jakými by se měly vydat a jak by měly být financovány. Zároveň se snažíme jednat se státem o tom, aby byla striktní omezení v této oblasti zmírněna a veletrhy mohly opět fungovat,“ poznamenala Vaňková.