Vedle opasků či peněženek šijí teď i neprůstřelné vesty

Vedle kožených opasků, kabel či peněženek se tu teď dnem i nocí šijí základní komponenty pro neprůstřelné vesty. Pod rukama ukrajinských žen vznikají výrobky, které snad pomohou zachránit životy jejich synům či manželům na frontě.

Patnáct hlav skloněných nad stroji ve vršovické dílně, patnáct příběhů o naději, smutku i odhodlání. Mladé dívky i ženy už blízko důchodového věku ne­únavně šijí tzv. obaly na balistické pláty. Pracují od rána do noci a jejich motivace je mimořádná.

„Přišly do Česka z Irpině a dalších rozbombardovaných měst. Jedna z holek má na frontě čerstvě dvacetiletého jediného syna. Každý den se bojí, aby to přežil. Tohle přece člověka nemůže nechat chladným,“ řekl Právu Petruv.

Improvizované neprůstřelné vesty tu vznikají v kooperaci se společností Post Bellum, která se až do vypuknutí války na Ukrajině zabývala dokumentováním moderních dějin.

„Udělali obrovskou humanitární sbírku, sháněli i ochranné prostředky. A jednoho dne nás oslovili, zda bychom jim nebyli schopni poskytnout šicí kapacitu naší dílny,“ popsal Petruv.

„Požadavek pro nás byl jako blesk z čistého nebe, protože na to opravdu nejsme zařízeni. Když je ale pár set kilometrů od nás válka, rozhodli jsme, že dává smysl se do toho vložit,“ rozhodl Petruv.

Šičky v brašnářství tak ušijí základní textilní obal, do kterého se potom vloží balistické pláty a podomácku vyrobená neprůstřelná vesta je na světě. Určena je pro členy ukrajinské teritoriální obrany.

„V té obraně jsou tátové od rodin, kteří se dostali do situace, že dostali pušku a mají bránit svou vlast proti Rusům. Ochrana našich vest je improvizovaná, ale může zachránit život,“ vysvětlil Petruv.

Šéf firmy měl jasno i v tom, že dá práci právě uprchlicím z Ukrajiny.

„Předminulý čtvrtek jsme na sociální síti Facebook vyhlásili, že hledáme šičky, a v poledne už jsme to museli stáhnout, přihlásilo se nám asi 70 žen. Mohli jsme si tedy vybírat. Všechny, co jsou u nás, umějí velmi dobře šít, jsou tu švadleny, designérky nebo technoložka, které před válkou normálně pracovaly v atelié­rech nebo fabrikách,“ popsal.

Sám Petruv přiznal, že první týden byl hodně dramatický, kromě šiček bylo potřeba sehnat i stroje a další vybavení, ale nyní už ukrajinské ženy dají dohromady sto „obalů“ za dva dny.