Vedení Sněmovny uvažuje, zda a jak reagovat na obstrukce SPD

„Ke změně jednacího řádu bychom neměli přistupovat lehkovážně či pouze na základě čerstvé negativní zkušenosti z chování opozičních poslanců během nedávných schůzí,“ uvedla Adamová pro Novinky.

Podotkla však, že sáhodlouhá jednání jsou na hraně fyzických možností i pro zaměstnance dolní komory, kteří pracovali nonstop bez spánku jak při hlasování o důvěře vládě, tak nyní o pandemickém zákoně.

V kuloárech se přitom mluvilo také o tom, že proběhlé obstrukce souvisí s nesplněnými požadavky SPD na křeslo ve vedení Sněmovny. Adamová nyní odmítla, že by koalice v tomto směru SPD kvůli tomu ustupovala.

„Pan Okamura se ani netají tím, že si během období vlády Andreje Babiše (ANO) zvykl na výsadní postavení, z něhož plynula nejen funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny pro něj osobně, ale i podpora zájmů SPD výměnou za podporu vlády. To s příchodem nové vládní nové vládní koalice skončilo a on se i tímto způsobem revanšuje,“ komentovala šéfka dolní komory.

A připustila dále, že je tak namístě přece jen debata o systémovém zkrácení řečnické doby, ke které již v minulosti přistoupily zákonodárné sbory v Británii, Německu či Rakousku.

A to pak nejenom u řadových poslanců, což již nyní umožňuje jednací řád, ale i osob s přednostními právy, které doposud mohou mluvit neomezeně, čehož naposledy využil právě Okamura.

A podobně i místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) označil za možnou inspiraci Německo. „Jedna z věcí může být to, co je v Bundestagu, že jsou přednostní práva nebo čas na řečnění úměrně tomu, jak velký je klub. To znamená, že by se časy nějakým způsobem uzpůsobily,“ nastínil Novinkám.

Dále odkazoval na způsob fungování ve Velké Británii. „Bavme se také o tom, jestli interpelace, jak jsou teď, jsou efektivní. Jestli by to nemělo být spíše podobou britského parlamentu, tzv. question time (čas na otázky, pozn. red.) – každé ráno odpovědi členů vlády na to, co se aktuálně děje,“ doplnil lidovec.

Další vývoj podle něj záleží na tom, jestli bude vůle ze strany opozice. Odkazoval tak na nadcházející projednávání korespondenční volby, u kterého SPD rovněž avizovala obstrukce. „Když ne, tak nás čeká diskuse na téma, co s jednacím řádem,“ uvedl Bartošek.

Úkolem je podle něj případně vymyslet takový řád, který by umožnil jednat efektivně, ale opozici zanechal její práva. „Víme, že když jsme byli v opozici, tak jsme těch nástrojů využívali u věcí, na kterých nám záleželo,“ připomněl nedávnou pozici v nevládních lavicích.

Jedinou zástupkyní opozice v čele Sněmovny je teď Jana Mračková Vildumetzová (ANO), která možné změny otevřeně připustila, ač za dvou předpokladů. „Zaprvé se na nich musí shodnout všechny parlamentní strany a zadruhé změny musí platit až od dalšího volebního období,“ řekla Novinkám.

„Jednu z revizí, kterou si umím například představit, je omezení času na vystupování ve Sněmovně podle velikosti klubů,“ přiblížila zástupkyně ANO, jehož klub je už druhé volební období nejpočetnější.

Další z místopředsedkyň Olga Richterová (Piráti) zase odkázala na šéfa poslaneckého klubu strany Jakuba Michálka, který se problematice prý dlouhodobě věnuje.

Michálek uvedl, že pokud to bude právně možné, preferuje rychlou formu autonomního usnesení, které například vymezí garantovou dobu přestávek na dvě hodiny denně celkem za všechny kluby a rovněž limity pro délku projevů s přednostním právem na 20–40 minut a také omezí možnosti faktických poznámek na jednu k jednomu diskuznímu příspěvku.

„Vyvážené by to bylo opozičním okénkem, lepšími interpelacemi a možností opozice zpomalit projednání zákona mimo legislativní nouzi,“ doplnil Pirát.

Aktuálně podle něj však nemá koalice konkrétní shodu na možných změnách.

Podotkl tak, že debata by měla podle něj určitě proběhnout. „Chceme mít možnost zákony slíbené voličům v dohledném čase prosadit,“ uvedl a také varoval: „Hrozí nám, že při nočních obstrukcích někdo zkolabuje.“

Podle Věry Kovářové, která ve vedení zastupuje STAN, je probíhající dění nicméně věcí politické kultury. „Pokud bude v nějakých intenzích, anebo ne, tak ani změna jednacího řádu tomu nepomůže,“ řekla Novinkám.

Osobně je proto k možným změnám zdrženlivější a dále varianty neupřesnila. „Pokud by k tomu došlo, musí tomu předcházet seriózní debata a nemůže to být reakce na obstrukce, která by mohla být vnímána jako pomsta,“ doplnila místopředsedkyně.

A rovněž podle místopředsedy Sněmovny za ODS Jana Skopečka se jedná o krajní řešení v případě, že by byla dolní komora zablokovaná dlouhodobě.

„Ale i změna jednacího řádu, který je zákonem, není jednoduchá, rychlá operace,“ upozornil s tím, že i tady musí dojít k jeho prosazení v dolní komoře.

Novinkám připustil, že proto nadále sází na domluvu a dohodu, aby blokování Sněmovny netrvalo. „A nikdo nemusel sahat k revolučním změnám,“ podotkl občanský demokrat. Podobně jako Adamová však už dříve vyloučil, že je ve hře výměnou za sněmovní „klid“ křeslo místopředsedy pro Okamuru.