Článek
Jde o nejrozsáhlejší výzkum svého druhu. Jeho výsledky by mohly napovědět, jak na tom budou oběti jiných válečných konfliktů, například současného v Sýrii.
„Přicházíme s projektem doslova v hodině dvanácté. Těm, kteří za druhé světové války přežili holokaust, je nyní mezi 80 až 90 lety. Jde o malou skupinu lidí. Za pět let už nebude možné výzkum uskutečnit. Jejich testování a testování dvou generací jejich potomků domlouváme s Židovskou obcí Brno,“ řekl Právu vedoucí výzkumného týmu Ivan Rektor.
Vyšetření mozku
V koncentračních táborech skončily za druhé světové války také tisíce českých a moravských Židů. V uplynulých letech se uskutečnilo hned několik výzkumů zaměřených na to, jak pobyt ve vyhlazovacích táborech poznamenal psychiku těch, kteří měli štěstí a přežili.
Lze u nich vypozorovat hned dvě reakce. U některých se vytvořila posttraumatická stresová porucha a přenesla se i na jejich děti. Jinými slovy, na stres reagují velmi citlivě. Na druhé straně u jiných lze pozorovat zcela opačnou reakci. Jsou proti stresu mnohem odolnější než ostatní.
Brněnští vědci jdou ale ve svém výzkumu mnohem dále. Nejde jim jen o rozhovory s pamětníky a jejich potomky či prapotomky. Dělají podrobné rozbory jejich krve, v nichž sledují hladinu stresových hormonů. Součástí testování jsou také stěry z úst určené pro genetický výzkum a samozřejmě snímkování mozku za pomoci magnetické rezonance. Výsledky vědci porovnají s rodinami, jejichž členové nebyli holokaustem postiženi.
Hledají přeživší
Výzkumníci zatím sehnali třicet pamětníků především z Brna a okolí. „Potřebujeme jich ale mnohem více. Pomoci by nám v tom měla Židovská obec v Praze, která osloví své členy,“ doplnil Rektor. Zdůraznil, že přeživší tvoří různorodou skupinu lidí, což se samozřejmě odvíjí od toho, že osud každého z nich byl jiný.
Lze je rozčlenit do dvou hlavních skupin. První tvoří lidé, kteří přežili holokaust přímo v některém z koncentračních táborů. Do druhé patří ti, kteří se před nacisty úspěšně skrývali nebo se zapojili do odboje. Výzkum ukáže, zda je v jejich psychice shoda či naopak rozdíly.
K projektu se přidali také vědci z filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývat se budou nejen historií přeživších a jejich potomků, ale i traumaty, jimiž si prošli s ohledem na to, jaké byly jejich strategie přežití.