Článek
„Výstavba kanálu Dunaj–Odra–Labe v současnosti nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Jde o investičně velmi náročný projekt, který v nynější dematerializující se evropské ekonomice prokazatelně nezaručuje ekonomickou návratnost,” shrnuli vědci s poukazem na to, že ekosystémy tuzemských nivních biotopů zadržují vodu do povodí tří moří.
Komise shrnula své výhrady do čtyř bodů. Upozornila na to, že by došlo k narušení rozpadu organických látek, ke ztrátě vody z půdy a snížení její absorpční schopnosti.
Dále vědci upozornili na „extrémní finanční náročnost”, která byla v odhadech vyčíslena minimálně na částku převyšující 200 miliard korun. Zpráva konstatuje, že takto nákladný projekt je „mimo reálné možnosti veřejných zdrojů zadlužené a dluh zvyšující české ekonomiky”. Nepreferuje jej ani EU ani sousední země.
Materiál poukazuje rovněž na reliéf české krajiny, kde by se musela vyřešit otázka překonávání velkých výškových rozdílů. Toho by chtěli zastánci kanálu dosáhnout soustavou zdymadel, lodními mosty a tunely.
Škody na přírodě za desítky miliard
„Nízká vodnatost dotčené české krajiny a nutnost překonávání velkých výškových rozdílů by zvyšovaly provozní náklady natolik, že nelze očekávat využití kanálu pro pravidelnou nákladní kontejnerovou dopravu. Ta by navíc zhoršovala hospodářské výsledky v současnosti kapacitně značně nevytížené souběžné železniční dopravy,” shrnuli vědci.
Připomněli rovněž dopady na ekologické biotopy, které vyčíslili na desítky miliard korun.
Komisi pro životní prostředí tvoří 22 odborníků z Akademie věd, vysokých škol a výzkumných institucí.