Hlavní obsah

Vědci: Sucho konečně mírně polevilo

Právo, Vladimír Klepáč

Příchod jara by letos podle vědců neměl být spojen se zprávami o hrozícím suchu, jak tomu bylo v uplynulých pěti letech. Půdu na území Česka totiž co do vláhy dosytily deště a tající sníh.

Foto: Andrew Boyers, Reuters

Ilustrační foto

Článek

„Situace je lepší, než jsme byli zvyklí,“ řekl Právu bioklimatolog Miroslav Trnka z vědeckého týmu projektu InterSucho, na němž se podílí Mendelova univerzita v Brně a Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe.

Zdůraznil, že nejde mluvit o konci suchého období. Zvláště loni v dubnu, než začalo pršet, zasáhlo Česko největší sucho za posledních 500 let.

Sněhu mohlo být víc

Trnka upozornil, že i když to vizuálně v polovině února vypadalo na velké množství sněhu, prakticky nikde ho nebylo ve srovnání s průměrem z let 1961 až 2010 nadprůměrné množství. Například v Brně nenasněžila letos ani polovina průměru. Podprůměrné množství napadlo například na Šumavě. „Situace je taková, že pokud přijde zemědělské sucho, začne se projevovat proti jiným rokům později. Severozápadní Čechy by mohlo sucho postihnout nejdříve, a to už v květnu,“ uvedl Trnka.

Ani zima, ani jaro. Čeká nás chladný předjarní týden

Počasí

To proto, že se tam na rozdíl od Moravy i větší části Čech nepodařilo doplnit vodou podzemní zdroje. Situaci by tam ale mohlo vylepšit tání současných zásob sněhu, které jsou v postižené oblasti poměrně vydatné.

Morava je na tom líp

Že je nyní situace lepší na Moravě než v Čechách, je podle Trnky poměrně nezvyklé. V posledních 200 letech bý­valo obvyklé, že když bylo sucho v Čechách, bylo i na Moravě. A dále řada suchých epizod postihla jen Moravu, a ne Čechy.

Posledních devět měsíců je to naopak, protože Morava byla na rozdíl od Čech relativně dobře nasycená.

Loňský rok však po srážkově chudých letech ukázal, že zemědělci se nemusejí potýkat jen se suchem, ale i s opačným extrémem, tedy s intenzivními srážkami, které jim znemožňují obdělávat půdu.

S oteplující se atmosférou se totiž zvyšuje ve střední Evropě riziko intenzivních srážek, často přívalového charakteru, které mohou mít na svědomí i povodně.

Zatímco se tak několik let mluvilo o suchu, je zřejmé, že krajinu je nutno co nejrychleji podle vědců přetvářet tak, aby si dokázala poradit s oběma extrémy, což je o to náročnější: musí být schopna zachytit vodu a zároveň nesmí být podmáčená, aby se na ní dalo hospodařit.

„Je zřejmé, že potřebujeme rozmanitější krajinu, která se dokáže po extrémním suchu i srážkách rychleji vrátit do provozuschopného stavu,“ dodal Trnka.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám