Ve volbách může propadnout až čtvrtina hlasů. Zamíchalo by to s poměrem sil

„Ukazuje se, že české politické strany jsou slabé, soustředí se obvykle jen okolo jednoho či pár lidí, kteří jsou vidět a tu stranu táhnou dopředu,“ poznamenal k situaci na politické scéně politolog Pavel Šaradín.

Mezi voliči je podle něj cítit nespokojenost. Ta se však spíš projeví v průzkumu veřejného mínění než v samotných volbách. „V průzkumu vyjadřují bezprostřední sympatie, nekalkulují, jak by to s jejich hlasem dopadlo,“ vysvětlil s tím, že ve volbách se voliči nakonec mohou rozhodnout jinak a volit „menší zlo“.

Poslední průzkum agentury Median ukazuje, že pod hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny by těsně zůstala SOCDEM se 4,5 procenta, ale i KSČM, PRO, Přísaha, Zelení či Trikolora.

V případě, že by skončil projekt Spolu a strany by kandidovaly zvlášť, dostala by se do Parlamentu pouze ODS. TOP 09 i KDU-ČSL by podle Medianu zůstaly se ziskem 3,5 procenta před bránou do Sněmovny.

Celkem by tak mimo Sněmovnu zůstaly strany, které by podle Medianu volilo asi 26,5 procenta voličů. Podobný trend ukazují i další agentury.

Platí, že hlas pro politickou stranu, která nepřekročí hranici pěti procent pro vstup do Sněmovny, tzv. propadne. Zdůrazní tím tak zisk ostatních stran, které na mandát dosáhnou. Od celkového počtu hlasů voličů se totiž odečtou hlasy propadlé a až poté se přepočítávají na mandáty.

Pro vítěze voleb, kterým by podle průzkumu mohlo být hnutí ANO se 32,5 procenta voličů, by to však nemusela být dobrá zpráva. „Může se stát, že by se do Sněmovny nedostaly strany, které by se mohly stát pro ANO koaličními partnery,“ uvedl sociolog Tomáš Kostelecký.

Pokud by však ANO získalo až ke 40 procentům voličů, mohl by mu velký počet propadlých hlasů zajistit ve Sněmovně i jednobarevnou nadpoloviční většinu.

Propadu budou chtít podle Šaradína některé strany, jako například komunisté, PRO nebo Přísaha, zabránit spojováním a kandidaturou na jedné kandidátce. „Všechny politické strany, které jsou pod pěti procenty, budou hledat model, který jim umožní tu hranici přeskočit,“ poznamenal.

Zakládání předvolebních koalic však očekávat nelze, neboť by se tím pro strany zvedla laťka pro zisk mandátů – pro dvoukoalice z pěti na osm procent a pro trojkoalice až na 11 procent.

Neúspěch TOP 09 a KDU-ČSL v průzkumech může podle Šaradína posilovat v ODS hlasy, které koalici Spolu nefandí a budou ji chtít rozložit. „Záleží hlavně na tom, jak dopadnou strany v evropských a krajských volbách, kolik budou mít mandátů. To všechno se propíše do dohody ve Spolu před volbami v roce 2025,“ míní politolog.

ODS by každopádně mohla na situaci vydělat a posílit své pozice na kandidátkách na úkor svých méně úspěšných partnerů. Samotná koalice podle Šaradína nejspíš vydrží. I těch pár procent hlasů, které mohou lidovci a „topka“ dodat, se totiž počítá. „V momentě, kdy tu máte velmi silného soupeře, jako je hnutí ANO, tak musíte udělat všechno pro to, abyste ho porazili nebo se k němu přiblížili,“ poznamenal.

Poměrně velký počet hlasů, který se rozptyluje v průzkumech mezi menší strany, podle Kosteleckého ukazuje, že jsou lidé se stávající politickou reprezentací nespokojení a hledají alternativu.

Rekordní počet hlasů voličů propadl i v posledních volbách do Sněmovny v roce 2021, a to více než milion z celkového počtu skoro 5,4 milionu. Propadlých hlasů bylo nejvíce za celou dobu samostatné České republiky.

Do Poslanecké sněmovny se probojovaly čtyři volební politické strany, samostatně kandidující hnutí ANO a SPD a koalice Spolu a PirSTAN. Volební účast přesáhla 65 procent.

„Máme zkušenost, že pokud v jedněch volbách propadne velké procento hlasů, tak v příštích volbách počet propadlých hlasů není tak velký. Kolísá to. Jako by si ti lidé řekli: tak minule jsem se spálil a můj hlas propadl, tak teď budu raději hlasovat pro nějakou větší stranu,“ popsal Kostelecký.

„Proto si myslím, že toto se může opakovat i teď. Že volič, který chce například volit Sociální demokracii, ale zároveň vidí, že její preference nerostou, tak si řekne, že než aby jeho hlas propadl, tak bude volit hnutí ANO, které je zaměřené sociálněji než například ODS,“ dodal sociolog.