Ve vodě dráhy nabobtnaly a propadly se. Muž v Litovli obnoví penzion, bowling už ale nechce

Vodní živel mu převrátil život naruby, cítí se unavený, ale zároveň je odhodlaný v podnikání pokračovat. Už kvůli zaměstnancům, aby nemuseli na pracák.

„Voda se v noci přivalila z polí a po nárazu do čela budovy se rozdělila na dvě řeky, které ji obtékaly. Mohl jsem jen bezmocně přihlížet, jak voda vniká do objektu. Ty pocity v tu chvíli nebyly tak strašné, jako když ta voda zmizela, když jsme spatřili tu zkázu, kterou nadělala. Když jsme viděli ty škody,“ uvedl Švancr.

V rozlehlém objektu stálo půl metru vody. „Co se dalo, jsme ještě před záplavou stihli s kamarády přemístit do bezpečí, hlavně elektroniku, ale namontované části nebyla šance zachránit,“ konstatoval smutně podnikatel s tím, že největší škodu napáchala voda na restauraci vybavené bowlingem se čtyřmi drahami.

Ten je kompletně zničený. „Když voda opadla, bylo mi jasné, že musí jít vše pryč. Dráhy z dřevotřísky nabobtnaly, při chůzi se propadaly a využitelná již není ani technologie,“ podotkl Švancr. Vodní živel napáchal škody také na samotné budově, v jejím interiéru poničil mj. i posilovnu, včetně jejího vybavení.

„Vyklízení a úklid nebere konce. Od rána do večera je to šílený zápřah. Řekl bych, že při něm nemám ani přehled o tom, co je zrovna za den,“ posteskl si podnikatel. Je nicméně rád, že na vše nezůstal sám. „Jsem vděčný, že mi pomáhají kamarádi, zaměstnanci, a dokonce jsem tu měl den i pracovníky firmy Coca-Cola. Byl jsem překvapený, že místo toho, aby si užili teambuilding, převlékli se do montérek a přišli pomoci,“ ocenil Švancr s tím, že jedna firma mu pomohla i s likvidací bowlingu.

Na druhé straně jej však mrzí, že musí platit za odvoz odpadu, vodou poničeného vybavení. „To mě hodně zasáhlo. Obce chtějí, aby v nich podnikatelé podnikali a zaměstnávali lidi, když pak ale podnikatel něco po obci požaduje, očekává, že mu pomůže. Marně. Když jsem chtěl přistavení kontejneru, bylo mi řečeno, že jako podnikatel na to nemám nárok, že si musím zaplatit svůj kontejner,“ konstatoval Švancr.

„Chápu, že je to vůči podnikatelům trochu nespravedlivé, ale na to, abychom jim zdarma odváželi odpad, jako to děláme v případě domácností, nemáme,“ uvedl k tomu litovelský starosta Viktor Kohout (SNK Litovel). „Jen odvoz odpadu z domácností přišel město po povodni na zhruba dva miliony korun,“ doplnil.

Celkovou výši škody, kterou mu voda napáchala, si Švancr zatím netroufne odhadnout, byť ví, že bude velká. „Nejsem na to odborník. Někdo to musí nacenit. Po bezmála dvou týdnech čekání jsem se dočkal příjezdu technika pojišťovny, který vše zdokumentoval pro likvidátora. Pojišťovna má k dispozici i fotky, ale ty nemohou vše ukázat, myslel jsem, že někdo přijde dříve, aby tu zkázu viděl na vlastní oči,“ podotkl podnikatel.

„Jsem ale rád, že se to už nějakým směrem pohnulo, že ten technik přijel. Jen jsem trochu nervózní z toho očekávání, jak se k náhradě škody nakonec pojišťovna postaví,“ přiznal Švancr.

I když je unavený, podnikání vzdát nechce, zásah vodního živlu jej nezlomil. „Musím pokračovat, i když myšlenky v hlavě jsou různé. Už kvůli zaměstnancům. Nemůžu jim říct – běžte na pracák, já končím. Mám také nějaké závazky vůči zákazníkům, které nechci zklamat,“ říká odhodlaně Švancr.

Jeho podnik, jehož součástí je i zahrada s dětským hřištěm, byl před povodní v Litovli oblíbený. Konaly se tu i svatby či firemní večírky. Tak tomu má být i v budoucnu. Jen bowling si tu již příchozí nezahrají.

„Ten obnovit nechci. Globálně se mění počasí a můj názor je, že za této situace může být povodeň třeba už příští rok zase. Nikdo neví, kdy ta voda přijde znovu. Nebudu dávat dva a půl milionu korun za technologii, u které si nejsem jistý, zda již třeba příští rok nebude zase zaplavena. Je mi to líto. Bowling u mě hráli nejen dospělí, ale i školáci, ale už jsem se rozhodl. Riskovat nechci,“ uzavřel Švancr.