Ve stavu nouze padaly přísnější tresty

Údaje žalobců hovoří zatím o 114 případech z období nouzového stavu, ve kterých bylo nějakým způsobem rozhodnuto. V drtivé většině měly poslední slovo soudy, jednotky případů se ale týkají také zastavení stíhání státním zástupcem nebo postoupení kauzy do správního řízení. „Soudy v naprosté většině respektují právní kvalifikaci, která byla použita v obžalobě a která zohledňovala spáchání činu v době nouzového stavu,“ sdělil Právu mluvčí NSZ Kryštof Zelený.

Nouzový stav na jaře trval zhruba dva měsíce. Z přísněji postižitelných trestných činů dominovaly krádeže, kterých se stalo více než 8300. Sazba u těchto skutků se zvýšila na dva až osm let vězení. Kdyby nouzový stav nebyl, tak sazba činí maximálně dva roky.

A údaje NSZ ze sledovaných případů ukázaly, že soudy skutečně byly přísnější. U krádeží totiž byla průměrná délka nepodmíněných trestů ukládána v délce 2,05 roku vězení, tedy mírně nad nejnižší možnou hranicí.

„U krádeží v recidivě průměrná délka trestu odnětí svobody podmíněného i nepodmíněného činila 2,02 roku,“ upřesnil Zelený.

Pod hranici trestní sazby soudy v kauzách sledovaných NSZ sáhly pouze minimálně. Podle Zeleného šlo o extrémní případy, které nedosahovaly příslušného stupně společenské škodlivosti.

„Takových případů, kdy soud s ohledem na osobu pachatele a okolnosti spáchání činu použil institutu mimořádného snížení trestu a udělil trest v sazbě pod spodní hranicí trestní sazby, bylo celkem 18,“ dodal Zelený.

Právo v minulosti na několik takových případů upozornilo. Jeden se týkal například dvou bezdomovců, kterým nakonec justice snížila tříleté tresty za krádež instantní kávy a poslala je do vězení na 18 a 21 měsíců. V jiné kauze zase soud za krádež několika balení pistácií snížil původní dvouapůlletý trest o jeden rok.

Data NSZ také ukázala, že justice zatím ukončila jeden z případů spáchání trestného činu šíření nakažlivé nemoci v období nouzového stavu. Na seznam těchto nakažlivých nemocí právě letos v březnu přibyl i nový typ koronaviru.

„V tomto případě byl udělen podmíněný trest odnětí svobody v délce dvou let se zkušební dobou dva roky,“ sdělil Zelený.

Podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho odpovídají přísnější tresty za drobné krádeže v době nouzového stavu zákonu i okolnostem. Cílem zpřísněné sazby je předcházet rabování a dalšímu zneužívání situace, kdy je ochrana majetku komplikovaná anebo přímo nemožná a kdy stát potřebuje pořádkové složky nasadit jinde. V obecné rovině ani u drobných krádeží v nouzovém stavu nevidí důvod k mimořádnému snižování trestů pod dolní hranici zpřísněné trestní sazby.

„Aby jenom proto, že se pachatelům nepodařilo ukrást něco cennějšího, šly soudy pod sazbu? Já myslím, že to by zase nebylo spravedlivé vůči ochraně majetku poškozených. Ty tresty se mohou zdát přísné, ale myslím, že za takové situace přísné nejsou,“ řekl Angyalossy ČTK.