Článek
„Hroby nejspíš souvisí s jedním ze zaniklých románských kostelů, u kterého zatím nejsme schopni určit, kde přesně stál a jak vlastně vypadal. O jeho existenci víme jen z písemných pramenů,“ uvedl Orna.
Badatelé zkoumají plochu o rozloze přibližně 300 metrů v místě, kde stál ještě nedávno barokní statek. Ten byl zbourán a místo něj tady má být postaven bytový dům.
Kostry archeologové vyjmou z hrobů a předají je antropologům. „Chceme se dozvědět co nejvíce o životě těchto středověkých lidí, třeba jaké měli nemoci, co jedli a podobně,“ vysvětlil Orna.
Kostlivce musejí archeologové nejprve pečlivě očistit a pak je vyjmou z hrobů.
Dosavadní výsledky průzkumu ukazují, že tam byli pohřbeni obyčejní lidé. „Zatím jsme v hrobech nenašli nic, co by svědčilo o nebožtících z vyšších vrstev,“ řekl k tomu Orna.
Podle šéfa Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Radka Širokého měl Plzenec celkem osm kostelů. „Dva z nich stojí doposud, u čtyř jsme našli jejich pozůstatky a dva stále ještě nikdo přesně nelokalizoval,“ uvedl Široký, jehož tým učinil před 10 lety v Plzenci senzační objev, když na základě archeologických vykopávek zjistil, že tam došlo k neúspěšnému založení panského města Plzeň, které nakonec vzniklo v jeho současné lokalitě deset kilometrů vzdušnou čárou od Plzence.
Starý Plzenec je znám jednou z nejstarších dochovaných staveb v Čechách - románskou rotundou Petra a Pavla z 10. století, která byla součástí přemyslovského hradiště Hůrka.