Ve stanici se slavilo, kočárky se tahaly po schodech. V metru i po 50 letech zůstávají bariéry

Cestující na Kačerově vyvezou pohyblivé schody ze stanice na povrch, směrem dolů ale musí lidé po svých. Schody nejsou tak dlouhé - stanice je 12 metrů pod povrchem -, třeba kočárek se po nich ale nenosí vůbec dobře.

„Jen si ji sejděte pozadu a v předklonu s určitou váhou v rukou,“ vybízela reportéra Novinek a Práva jedna z maminek.

Na Kačerově, odkud v roce 1974 vyjela úplně první souprava metra, se lidé s bariérami potýkají už 50 let, a to přesto, že jde o poměrně významný dopravní uzel. Končí tu řada autobusů včetně těch příměstských nebo spojů od nedaleké Thomayerovy nemocnice a zastavují tu také železniční linky.

Dopravní podnik (DPP) vidí příčiny současného stavu hlavně v minulosti, když poukazuje na to, že do roku 1990 se na vozíčkáře nebo maminky s kočárky nemyslelo vůbec, ani poté se však nepodařilo bariéry zcela odstranit.

Podnik v minulosti sliboval bezbariérové metro do roku 2028. Na Kačerově se podle mluvčího DPP Daniela Šabíka počítá s kompletní revitalizací, částečně se soukromou účastí.

„Dopravní podnik zrealizuje veškeré práce v úrovni nástupiště včetně nové trojice eskalátorů do vestibulu a bezbariérového zpřístupnění stanice. Uliční úroveň stanice bude realizovat developer, který zde plánuje rozvojový projekt, jehož součástí bude také nový vestibul stanice, obdobně jako je tomu ve stanici Národní třída (B),“ uvedl Šabík, podle nějž už dopravní podnik podepsal s developerem smlouvu.

Podle dřívějších zpráv už měly práce ve stanici běžet. Šabík nyní uvedl, že se s jejich zahájením počítá v příštím nebo přespříštím roce, přičemž by DPP rád akce zkoordinoval tak, aby proběhly obě naráz.

Jaké jsou ve městě bariéry, pražským zastupitelům na každé schůzi připomíná vozíčkářka Emílie Rónová. A pokaždé se dozví, že se Praha snaží bariéry odstraňovat.

„Finanční prostředky, co se dávají na zpřístupnění metra, jsou poměrně významné. A to, že nemůžeme vyřešit všechny stanice najednou, je zřejmé. A pak máme problémy, typické třeba pro Staroměstskou, kde se nám to nedaří kvůli jinému veřejnému zájmu, což je památková péče,“ odpověděl na jednu z interpelací Rónové primátorův náměstek Petr Hlaváček (za STAN).

Bezbariérově je v současnosti přístupných 46 z celkově 61 stanic, jejich seznam si lze prohlédnout na webu DPP. Tou poslední, kde se podařilo bariéry odstranit, byla po vybudování výtahu stanice Nádraží Holešovice na lince C, další v pořadí by měla být Jiřího z Poděbrad.

Tam dopravní podnik podle Šabíka začátkem prázdnin otevře dva zbrusu nové výtahy do stanice. Stavba, která je součástí modernizace stanice za 1,3 miliardy korun, trvala tři roky. Dělníci Strabagu museli pro výtahy vyrazit 74 metrů chodeb a odstranit asi osm tisíc kubíků zeminy.

Letos chce dopravní podnik zahájit také výstavbu výtahů ve stanici Radlická na lince B, zhotovitele už podle Šabíka získal. Další projekty se rozbíhají.

„V těchto dnech dopravní podnik vyhlásil veřejnou zakázku na projektanta bezbariérového zpřístupnění stanic Strašnická (A), Vyšehrad (C), Rajská zahrada (B) a Pražského povstání (C). V případě stanic Křižíkova (B), Želivského, Malostranská a Hradčanská (všechny A) má dopravní podnik projektanta už vysoutěženého a probíhají projekční práce,“ popsal Šabík.

Vyhlásit se má letos také veřejná zakázka pro kompletní revitalizaci stanice Flora (trasa A). Půjde o výměnu eskalátorů a vybudování výtahů, podobně jako u Jiřího z Poděbrad.