Článek
„Úvěry politickým stranám by v zájmu jejich transparentního financování měly poskytovat věrohodné subjekty, tedy banky licencované Českou národní bankou. Zamezí se tak jejich financování anonymními firmami nebo jednotlivci,“ popsal Právu Plíšek obsah svého návrhu. Ten chce předložit při projednávání zákona o financování politických stran.
Na půjčce od Babiše ANO vydělává. Podle výroční zprávy hnutí z roku 2014 je totiž 65miliónová půjčka bezúročná. Banka by přitom po hnutí zajisté požadovala úroky i poplatky za správu úvěru.
Závislost na půjčkách
Přitom ANO je na půjčkách závislé. Od státu totiž na rozdíl třeba od ČSSD nedostává tolik na státních příspěvcích – vinou menšího počtu poslanců, senátorů i zastupitelů v krajích.
Pro srovnání: za rok 2014 získalo hnutí od státu kolem 60 miliónů, zatímco ČSSD přes 150 miliónů. Hnutí neprospívá ani jeho malá členská základna. Na členských poplatcích vybralo zhruba 1,4 miliónu korun, zatímco ČSSD takto získala přes 25 miliónů.
ANO vyšly sněmovní volby v roce 2013 na 119 miliónů korun, zatímco ČSSD na 90 miliónů.
Pro svůj nápad Plíšek zřejmě získá podporu přinejmenším i od části ČSSD. „Je to oprávněný požadavek. Pokud chceme průhledné dary, měli bychom zavést i transparentnost půjček. Je správné, aby byly pod veřejnou kontrolou,“ řekl Právu šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).
„Návrh může eliminovat riziko, že strana bude tomu, kdo jí půjčil peníze, zavázána a bude se mu v budoucnosti chtít odvděčit,“ dodal místopředseda klubu ČSSD Jan Chvojka.
Změna by se dotkla i ČSSD
Povede se teď i debata zejména o tom, zda by se Plíškův návrh měl vztahovat i na půjčky od firem, které vlastní sama strana. ČSSD si v minulosti od vlastní společnosti Cíl půjčila stovky miliónů korun. K 31. prosinci 2014 jí dlužila 162 650 000 korun.
Návrh se nelíbí hnutí ANO, které dluží Babišovi 65 miliónů korun a další milióny si od něj půjčí na krajské volby, na které chce vydat celkově 50 miliónů. „My podporujeme původní vládní návrh. Jsme vláda, vláda předkládá vládní návrh. Tak je logické podporovat vládní návrh,“ řekl Právu šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
„Náš koaliční partner ČSSD navrhuje v poslední době vícero věcí proti našemu hnutí,“ podotkl pro Právo Babiš.
Jak nedávno naznačil předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jiří Mihola, pro změnu by mohla zvednout ruku i KDU-ČSL: „To je v pořádku, opravdu to má být co nejvíce transparentní, aby nikdo neměl problémy něco složitě dohledávat.“
Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) podmínku, aby stranám půjčovaly pouze banky, zapracoval i do svého původního návrhu, vypadla však v rámci mezirezortního připomínkového řízení, protože na tom nebyla koaliční shoda.
Větší kontrola společností
Hnutí ANO naopak chce v zákoně zpřísnit kontrolu společností vlastněných stranami. Návrh předložil poslanec ANO Radek Vondráček. Kontrola by měla zabránit obcházení zákona tím, že strany by byly obdarovávány prostřednictvím svých společností, jakou je podle něj v případě ČSSD právě společnost Cíl.
Na hospodaření stran by měl podle vládního návrhu dohlížet nový pětičlenný úřad, který by měl na starosti také kontrolu výročních finančních zpráv. Podle Vondráčka by měl kontrolovat i stranické společnosti.
Vládní předloha počítá s tím, že úřad by kontroloval politické instituty, které by strany mohly zakládat kvůli publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti, a získat na jejich činnost státní příspěvek.
Vondráček chce zakázat, aby tyto instituty mohly přijímat dary ze zahraničí. Ještě dál šel Plíšek, podle něhož by tyto instituty neměly být uzákoněny vůbec, nebo by alespoň neměly mít nárok na státní podporu. Zdůvodnil to tím, že strany by mohly tyto instituty zneužívat pro své volební kampaně za peníze státu.