Ve školách se změní jídelníčky: Více zeleniny, méně masa, samá voda

„Kolem spotřebního koše je spousta fám, třeba že děti pořád budeme cpát luštěninami. Není to tak. Trochu mi ale vadí, že by měly pít jen čistou vodu. Když jim ji budu dávat k obědu pořád, nebudou ji chtít,“ řekla Novinkám vedoucí školní jídelny ZŠ a MŠ Stěžery Věra Homolková.

Před časem prošla průpravou Státního zdravotního ústavu, který změnu spotřebního koše připravil, a rovnou si vyzkoušela servírovat dětem vodu ochucenou nakrájeným ovocem či mátou. „Ve školce to děti vůbec nechtěly, v základní škole zájem nebyl velký,“ popsala.

Podle ní hrozí, že si starší děti budou místo toho kupovat sladké nápoje v obchodě.

Celkově má změna ve školních jídelnách omezit cukry, aby si děti na sladké nezvykaly. Dosud například bylo požadováno, aby poměr zeleniny a ovoce byl půl na půl. Do budoucna by zelenina měla posílit až na dvě třetiny.

Snižuje se také podíl masa. „Ale jedná se o jedno až dvě jídla v měsíci. Prostě přibude bezmasých jídel,“ vysvětlila Homolková.

Celkově by podle ní neměly mít problém kuchyně, které jsou zvyklé vařit z čerstvých potravin.

„Ten, kdo vaří klasicky a má na stole čerstvou mrkev, celer, a ne sterilovanou zeleninu, to zvládne. Kdo je ale zvyklý využívat polotovary, bude to mít těžší. Pokud na talíř dáte kyselou okurku z láku, už to nemůžete započítat jako zeleninu, protože je upravená, osolená. A pokud si vyrobíte sami koblihy, a nekoupíte si je, můžete si snížit obsah cukru,“ přiblížila.

Na řadě škol však panují obavy, aby zdravější strava nesnížila zájem o stravu ve škole.

Ředitel ZŠ Tábor ve Zborovské Petr Vašíček podrobil své svěřence pokusu. „Jeden týden jsme dávali dětem jen jídla podle spotřebního koše. Odpad se pohyboval kolem 120 litrů za den, někdy třeba 180 litrů. Na další týden kuchařky vytipovaly jídla, která mají děti rády: rajská, buchtičky se šodó, řízky. A odpad nikdy nepřesáhl 90 litrů,“ popsal.

Dalších čtrnáct dnů prý ale vařili podle nového spotřebního koše a odpad opět narostl ke 160 litrům za den, někdy i na 190 litrů.

Podle něj nová nabídka posiluje podíl luštěnin a ryb, na což děti nejsou zvyklé. „Hrách a čočku děti moc nejedí. Takové potraviny rodiny běžně nepřipravují. Nemělo by tam být skoro žádné sladké. Když mají jedenkrát za dva týdny buchtičky se šodó, tak se svět nezblázní. Podle mě se dá i podle současného koše vařit tak, aby se děti najedly a nechodily do supermarketu na chipsy,“ řekl Novinkám Vašíček.

Podle Homolkové ale podíl luštěnin závratně neroste. „Je to o tři fazole na dítě navíc, než bylo doteď,“ uvedla s tím, že v její škole jsou luštěniny populárnější než maso. „Neděláme jen čočku na kyselo. Máme argentinskou, smetanovou, dnes máme mexickou pánev. Ve školce si přidávají,“ dodala.

Podle výkonného ředitele Asociace školních jídelen Karla Jahody je úprava spotřebního koše namístě, protože se desítky let neměnil, ale stravovací návyky ano.

„Není to žádná revoluce a z toho, co vím, mi to nepřipadne kontroverzní. Je tam nulová tolerance soli v polotovarech a dochucovadlech, které školní jídelny používají. A je tam snížená tolerance na cukr, což se dotkne slazených nápojů a zejména jejich výrobců,“ řekl Novinkám.

„Obě komodity jsou kritizovány pediatry. Jednou z hlavních příčin rakoviny tlustého střeva a třeba kardiovaskulárních chorob je nadměrná konzumace soli, která je zastoupena úplně všude,“ zdůraznil.

„Kdyby se to mělo řídit tím, co děti jedí, děláme asi těstoviny s kečupem. Stát ale hradí stravování pro žáky ze dvou třetin a zároveň garantuje, že to jídlo, které předkládá, nebude ubližovat, že bude v souladu s nutričními doporučeními. A ti, kdo to vaří, jsou zaměstnanci státu. Tak o čem je tady neustále řeč? “ uzavřel.