Článek
Tvrdí to alespoň Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudců (SROS), které nyní prosazuje, aby na obecných soudech vznikly specializované senáty zaměřené na oblast rodinného práva.
„Nyní je častá praxe, že rodinněprávními věcmi jsou pověřováni začínající soudci, v některých případech i soudci, kteří neobstáli v jiných agendách, jako výraz toho, že se jedná o skutkově i právně lehkou oblast,“ uvedlo sdružení ve stanovisku, které zaslalo koncem loňského roku ministerstvu spravedlnosti.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Organizace sdružující více než stovku soudců zaměřujících se na rodinné právo a další desítky advokátů, ředitelů dětských domovů či sociálních pracovníků žádají, aby na všech okresních i krajských soudech byly zřízeny senáty specializované na opatrovnické a rodinné právo. Dnes lze takové najít pouze na většině okresních soudů.
Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřiny Hrochové zohlední resort návrhy sdružení opatrovnických soudců v připravované reformě justice. Ta počítá jednak s novelou občanského zákoníku, ale i s přípravou dalších zákonů. „Podněty obsažené v zaslaném vyjádření od výboru Sdružení rodinněprávních a opatrovnických soudů budou posouzeny v rámci přípravy těchto právních předpisů a materiálů,“ uvedla Hrochová.
Opatrovnický soudce má méně „čárek“
Že řešení opatrovnických kauz patří v českém soudnictví k nedoceněným oblastem, potvrdila Právu i bývalá ministryně spravedlnosti za ODS, nyní advokátka Daniela Kovářová.
„Ze strany předsedů soudů je tlak, aby všichni soudci plnili nějakou měsíční kvótu. Opatrovničtí soudci jsou na tom ve srovnání s jinými specialisty hůř,“ řekla Právu Kovářová.
„Vezměte si třeba obchodní věci, kterým se v soudní hantýrce říká žiletky, protože jde o tenké spisy. To jsou často platební rozkazy, exekuce, zkrátka rychlé věci. Za vyřízení spisu o třech listech papíru má soudce čárku, ale v opatrovnických věcech, nad kterými stráví měsíce, spoustu jednacích dnů, jsou tam emoce, dostane jen tři čtvrtě čárky,“ upozornila exministryně na nespravedlivý systém hodnocení práce.
Díky koeficientu 0,7, jímž jsou hodnoceny opatrovnické spory na rozdíl od obchodních, které mají koeficient 1, tak rodinněprávní soudce musí odvést o čtvrtinu více práce ve srovnání s kolegou zaměřeným na jinou oblast.
Dlouhodobé podceňování úlohy rodinného práva na soudech, které je patrné z rozdílného hodnocení civilních či trestních soudců na jedné straně a těch, kteří soudí rodinněprávní problematiku na straně druhé, je dalším problémem, na který SROS upozorňuje. Ministerstvu sdružení navrhuje koeficienty hodnocení soudních agend srovnat.
„Chápu, že se nižším koeficientem cítí nedoceněni, ale toto výkonnostní hodnocení nemá velký význam, rozhodně ne na odměňování soudců,“ řekl právu místopředseda Soudcovské unie ČR Tomáš Novosad.
Sám jako civilní soudce Městského soudu v Praze se s rodinněprávními či opatrovnickými případy setkává v odvolacích řízeních.
Specializované senáty na krajských soudech za nutnost nepovažuje. „Pokud jde o samotnou agendu, jsou soudci, kteří tyto případy dělají rádi,“ poznamenal Novosad s tím, že na půdě profesní organizace si na nedocenění práce opatrovnických soudců nikdo nestěžoval.
