Vážně nemocným dojíždění za speciální péčí nevadí, ukázal průzkum

„Odpověď nás překvapila. Ochota byla poměrně vysoká. Sedmdesát šest procent pacientů je v případě skutečně vážné nemoci ochotno dojíždět za zdravotní péčí jednu hodinu a více. To je zajímavá informace z hlediska úvah nad centralizací péče,“ zhodnotil ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec.

Vzdálenost, kterou by měl těžce nemocný na české poměry ujet, si lze představit třeba na jižní Moravě. Široké spektrum péče sice poskytují například nemocnice ve Znojmě nebo Břeclavi a Hodoníně.

Za specializovanou a vysoce specializovanou péči - třeba u pacientů s rakovinou nebo vzácnou nemocí - by podle průzkumu ale jela většina raději do některé z velkých nemocnic v Brně nebo klidně až do Prahy, kde se na to specializují.

Deset procent dotázaných by bylo ochotno cestovat i víc než 4 hodiny, téměř pětině na tom nesejde vůbec.

V praxi to tak už do jisté míry funguje. Stát tlačí přes platby zdravotních pojišťoven za péči na to, aby se složité zákroky a léčba koncentrovaly do několika desítek center při velkých nemocnicích.

Ochota dojíždět se ale netýká běžných obtíží nebo ambulantní léčby. Dostupnost ambulantních specialistů je aktuálně hlavním problémem ve zdravotnictví, ukázal průzkum.

Přes 50 procent dotázaných bojuje s dlouhými čekacími lhůtami, dalším vadí čekání na termín plánovaného zákroku, třeba náhrady kolenního kloubu. Pacienty trápí i nedostupnost některých léků nebo výše doplatků za ně, což je odpovědností zdravotních pojišťoven a farmaceutických firem.

Průzkum odhalil i plíživé zavádění plateb za některé zdravotní pomůcky nebo zdravotní služby. Zkušenost s poplatky u lékaře má 46 procent lidí, nejčastěji ženy u gynekologů, kde platí za jednorázový zdravotnický materiál, třeba zrcátka.

Některé jsou na hraně legálnosti, což plánuje resort zdravotnictví ošetřit v zákoně.

Za lepší materiál nebo registrační poplatek u lékaře už někdy zaplatilo 15 procent lidí. V menší míře se objevují i platby za online objednání, přijetí na domluvený čas nebo přednostní poskytnutí péče. „V některých případech jsme přesvědčeni, že dochází k porušení rovnosti přístupu k péči“ míní předseda NAPO Robert Hejzák.

Platby za dřívější termín vyšetření v rámci ordinační doby jsou podle ministerstva na hraně zákona a porušením smlouvy mezi pojišťovnou a ordinací.

S poplatky se setkávají více mladí lidé, což si zástupci pacientů vysvětlují tak, že u nich lékaři očekávají větší ochotu si připlatit než u seniorů, kteří byli zvyklí na bezplatné zdravotnictví.

Třetina lidí nevidí za posledních pět let v českém zdravotnictví žádný posun, další třetina dokonce zhoršení. Politické preference v tom nehrají roli. Stav zdravotnictví hodnotí stejně voliči vládních i opozičních stran a většina se shoduje na tom, že jsou nutné systémové změny.