Článek
V čem je tato metoda unikátní?
Je to velmi chytrý zákrok pro pacienty, kteří mají plicní sklípky v dobrém stavu, přičemž problém je v nadprodukci hlenu v průduškách. Tam použijeme energii, jež způsobí odstranění zbytnělého epitelu buněk a žláz, které produkují nadbytek hlenu, a potom tam naroste nový pokryv sliznice.
V minulosti jsme měli jeden zákrok pro pacienty s těžkou obstrukční plicní nemocí. Jednalo se ale o jiný typ pacientů, s převahou rozedmy (trvalého poškození přepážek uvnitř plicních sklípků). Dávali jsme chlopně do průdušek a zalepovali nebo uzavírali část plicní tkáně.
Jak je možné, že stačí elektrický pulz, buňka se poškodí a pak vyroste nová, zdravá?
Buňka umře. Fyziologickým způsobem, kdy nedochází k popálení. Když se popálíte třeba na ruce, udělá se puchýř, dlouho se to odlučuje. Toto není ten princip. Působením energie, kdy není zvýšená teplota, se naruší jádro buňky a dojde k programované buněčné smrti. Buňky nekrvavě zmizí, bez jizvy a místo toho narostou nové s výrazně sníženým počtem buněk produkujících hlen.
Úleva pro pacienty s CHOPN. První žena v Česku podstoupila unikátní zákrok
Nehrozí, že se potíže vrátí?
Mělo by to být přinejmenším dlouhodobé. Dokončují se klinické studie, které by měly metodu etablovat do normální zdravotní péče, takže nemáme k dispozici až tak dlouhodobá sledování. Rozhodně se to ale nedoporučuje u kuřáků. Pokud je rostoucí sliznice drážděna kouřením, tak bude pravděpodobně znovu produkovat větší množství hlenových buněk. Tím je efekt zákroku zničen.
Proniknout do sítě průdušek malým katétrem s elektrodou, to vypadá náročně…
Zákrok není až tak těžký. Každý bronchoskopista, který se zabývá invazivními výkony v celkové anestezii, kdy je pacient intubován, si s tím poradí, pokud je manuálně zručný.
Principem metody je, že máte uspaného zaintubovaného pacienta a katétr se zavádí do všech dostupných ústí průdušek, které vidíte. Tam se vyšle drátěný košíček, kterým se aplikuje na sliznici energie. Vždy se dělá jedna strana plic. Dostali jsme pochvalu za to, že ačkoliv to děláme poprvé, je pacient dobře vybrán, jsme zruční, trvalo nám to velmi krátce. Jen pětatřicet minut. A to jsme zodpovědně ošetřili vše, co bylo třeba, a dali jsme 72 aplikací.
Pro koho je tato léčba vhodná?
Musí to být pacienti s CHOPN, u kterých dochází k nadprodukci velmi vazkého hlenu, který pak ucpává průdušky. Jejich utrpení spočívá v tom, že nejsou schopni hlen odkašlat, a musí tak být často hospitalizováni v nemocnici, protože se jim dělají až hlenové zátky. Hlavní podmínkou je, aby pacient spolupracoval a měl adekvátní léčbu, která mu přesto nepomáhá. A rozhodně nesmí kouřit.
Podle čeho jste první pacientku vybírali?
Paní u nás opakovaně ležela pro akutní zhoršování stavu způsobené přímo ucpáním plíce hlenem. Splňovala všechny podmínky. Propouštěli jsme ji v dobrém stavu. Udělali jsme jí jednu stranu plic, na druhou by měla přijít začátkem června.
Mohou se k ošetření dostat i další pacienti?
Dala jsem to vědět i kolegům z České pneumologické a ftizeologické společnosti, ale vytipováváme si i pacienty, kteří jsou u nás opakovaně hospitalizováni. Můžeme tak vědět, že nekouří, a vybrat ty nejvhodnější.
U každé takové metody je zásadní, že dobře vyberete pacienta. Pokud ho vyberete špatně, je to kromě zmařené investice i zbytečný zákrok. Naším cílem je udělat doporučený postup, které skupině tento zákrok indikovat a vytvořit návrh kódu pro úhradu ze zdravotního pojištění, aby se to stalo standardní procedurou. A na tom už pracujeme.