Válková údajně v KSČ hájila šikanu disidentů. Nařčení odmítá

Server uvedl, že Válková v několika článcích popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu. Jeden ze článků v časopisu Prokuratura z roku 1979 napsala s Josefem Urválkem, který se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a má na svědomí desítky justičních vražd.

„Smyslem výkonu trestu odnětí svobody je chránit společnost, vést odsouzeného k řádnému životu, k dodržování socialistického právního řádu a pravidel socialistického soužití,“ stojí v článku k takzvanému prokurátorskému nebo také ochrannému dohledu, který mohly soudy ukládat od roku 1973.

Ochrannému dohledu neunikla řada známých tváří disentu, včetně mluvčího Charty 77 Ladislava Lise. K tříletému ochrannému dohledu byl v září 1981 odsouzen například i sociolog a polistopadový politik Rudolf Battěk.

Válková tehdy pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR (GP ČSSR) a ochrannému dohledu se věnovala dlouhodobě.

„JUDr. Válková byla nejen členkou KSČ, ale byla také součástí justičního aparátu, který se před listopadem 1989 podílel na přípravě zákonů a dalších právních norem, stejně jako na vyhodnocování jejich uplatňování,“ řekl serveru Info.cz historik Petr Blažek.

Dodal, že je pro něj absurdní, že Válková v současnosti zastává roli vládní zmocněnkyně pro lidská práva, a dokonce kandiduje do funkce veřejné ochránkyně práv. „Považuji to za naprostý výsměch obětem totalitního režimu a ukazuje to, že se do čela státu skutečně dostávají lidé s nevábnou minulostí,“ uvedl Blažek.

Válková jakýkoli podíl na šikaně disidentů odmítá. S komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem spolupracovala jen mimoděk, řekla Právu. Vzdát se kandidatury na ombudsmanku odmítá a hrozí žalobou.

„Samozřejmě, že svou kandidaturu na ombudsmanku nestáhnu. Ta práce je odborný komentář. Nebyla jsem prokurátorka, nebyla jsem policistka, byla jsem odborná výzkumná pracovnice. A to, co jsem napsala, se týkalo obecné kriminality, jak byl institut ochranné vazby efektivní,“ sdělila Válková Právu.

Podle ní její studie nabádala, aby dozor neprováděli policisté, ale sociální kurátoři. „Říct, že jsem se podílela na stíhání disidentů, nebo jak to tam napsali, je na žalobu,“ zdůraznila. Podle svých slov nevěděla o zneužívání institutu ochranné vazby vůči disidentům ani o zločinech Josefa Urválka.

Válkovou zkritizovala poslankyně a někdejší předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS). „Poslankyně za hnutí ANO Helena Válková se v době komunistického totalitního režimu věnovala obhajobě institutu ochranného dohledu, který byl převzat ze sovětské praxe. Přitom musela vědět, že v naší zemi sloužil i k perzekuci politických odpůrců režimu a byl hojně využíván k šikaně disidentů zejména po vzniku Charty 77,“ komentovala Němcová.

To, že Válková zastává funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a oznamuje kandidaturu do funkce veřejné ochránkyně práv, je podle Němcové skandální.

„Je výsměchem všem odpůrcům a obětem komunistického režimu v naší zemi. Zároveň jde o další mimořádné selhání premiéra i prezidenta, kteří ji podporují,“ zhodnotila.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ve čtvrtek řekl, že by Válková měla vše vysvětlit. „Pro mě je to nová informace, nevěděl jsem to. Nebylo to veřejně známo v době, kdy byla ministryní spravedlnosti,” konstatoval.

„Znepokojuje mě to, měla by se k tomu vyjádřit. Neprospěje to image toho úřadu. Nechci nikoho soudit bez toho, abych mu dal prostor situaci vysvětlit,“ řekl Hamáček.