Článek
V pondělí totiž předložila jednoduchou novelu zákona o státních svátcích, která má jediný důvod: K 17. listopadu, který je od roku 1990 slaven jako významný den označený coby Den boje za svobodu a demokracii a od roku 2000 jako státní svátek chce doplnit jeho původní označení, a to Mezinárodní den studentstva.
Nově by tak název svátku měl znít Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii. A to v souladu s názorem jak mnohých historiků, tak samotných účastníků pražských událostí roku 1939.
„Ačkoli v současné české společnosti logicky mnohem více rezonují události z roku 1989, z dlouhodobější historické perspektivy i v kontextu mezinárodního významu by neměl odkaz listopadu 1939 být upozaděn,“ tvrdí Válková.
Poslankyně připomíná, že Mezinárodní den studenstva je po celém světě slaven jako připomínka pražských událostí z konce října a průběhu listopadu 1939 a následné popravy devíti představitelů studentských organizací dne 17. listopadu 1939.
Už jednou novelu zamítli
„Přestože Mezinárodní den studentstva byl v roce 1941 přijat za výrazné podpory tehdejší exilové československé vlády, československá legislativa až do roku 1990 datum 17. listopadu zcela přehlížela. Samotný Mezinárodní den studenstva není v právních předpisech reflektován dodnes,“ dodává poslankyně.
Za pravdu jí dává např. historik Jan Křen. „To je rozumné, proti tomu přece nikdo nemůže mít námitky,“ řekl Právu s tím, že 17. listopad jako den studenstva uznával i minulý režim, přičemž rok 1989 dal tomuto dni další nový stupeň. „Události z října a listopadu 1939 měly ohromný mezinárodní ohlas, a tudíž si označení Den studenstva zaslouží,“ míní Křen.
Jenže drobná novela nemá podle všeho mnoho šancí na schválení. Totožný návrh totiž Sněmovna po bouřlivé debatě smetla ze stolu už loni v únoru, a to na návrh partajní kolegyně Válkové Martiny Berdychové. Pro zamítnutí hlasoval jak celý klub ANO, tak také lidovci, ODS, TOP 09 i většina soc. dem. a Úsvitu. Někteří poslanci označili návrh za snahu komunistů o relativizaci komunistické historie.
Mladí nevědí
Pocházel totiž z dílny KSČM, jejíž členové tehdy vyslyšeli žádosti Českého svazu bojovníků za svobodu.
Podle jejího předsedy Jaroslava Vodičky zákonodárci v roce 1990 uzákoněním 17. listopadu jako Dne boje za svobodu a demokracii „plivli do tváře přímých účastníků 17. listopadu 1939, když tento státní svátek zrušili“. I kvůli tomu se podle názoru členů Svazu bojovníků za svobodu, i podle poslankyně Válkové, z povědomí veřejnosti, zejména mladých lidí vytrácí znalosti o tomto datu a o událostech s ním spojených.
Exministryně připomíná historické události 17. listopadu 1939, kterým předcházela pražská manifestace ke vzniku Československé republiky 28. října, která byla krvavě potlačena. Zabit byl pekařský učeň Václav Sedláček a zraněn student medicíny Jan Opletal, který na následky zemřel až 11. listopadu a jeho pohřeb 15. listopadu se stal spontánní masovou demonstrací proti německé okupaci.