Válková chce parlamentem protlačit Istanbulskou úmluvu. Podle kritiků je dokument zbytečný

Válková byla sice původně k úmluvě skeptická, protože si myslela, že se týká hlavně genderových otázek. Poté si ale přečetla originální verzi v angličtině a nechala udělat nový překlad.

„Začala jsem se úmluvě věnovat pozorněji, položila jsem si anglický a český text vedle sebe a uvědomila si, že podstata úmluvy leží úplně někde jinde. Jejím cílem je ochrana před domácím a sexuálním násilím,“ prohlásila Válková na pondělní konferenci ve Sněmovně.

Dodala, že domácí a sexuální násilí je reálným problémem. Citovala statistiku, podle níž je v Česku každoročně znásilněno 600 žen a že znásilnění navíc nahlašují oběti pouze v pěti procentech případů. Domácí násilí zažívá podle Válkové až 20 procent českých žen.

„Úmluva reaguje na palčivý problém. ČR se na vyjednávání Istanbulské úmluvy aktivně podílela. Tři roky poté jsou vypjaté diskuse, jestli ji opravdu potřebujeme, nebo nikoliv. Argumenty proti jsou často založeny na povrchních znalostech a cílených dezinformacích,“ konstatovala Válková.

Od premiéra Andreje Babiše (ANO) prý dostala čas na to, aby veřejnosti vysvětlila, v čem Istanbulská úmluva spočívá. „Pan premiér slyší na ty argumenty. Pokud je to opravdu proti násilí a pokud o tom přesvědčím veřejnost. Byl by nerad, abych předkládala něco, co v Poslanecké sněmovně neprojde a občané si to nepřejí,“ řekla novinářům Válková.

S návrhem na ratifikaci úmluvy nechce jít do Sněmovny, pokud si nebude jistá, že pro ni nadpoloviční většina poslanců zvedne ruku. Zůstává otázkou, jestli se jí vůbec povede poslance přesvědčit.

Jasno nemá ani celé ANO. Proti úmluvě se staví například stranický kolega Válkové Patrik Nacher. „Rád bych slyšel, jakou přidanou hodnotu ta Istanbulská úmluva přináší. Neviděl jsem čísla, že by po podpisu Istanbulské úmluvy kleslo násilí na ženách. Pojďme školit policisty, pojďme dát víc peněz do azylových domů,“ navrhuje Nacher.

Istanbulská úmluva podle něj budí negativní reakce u velké části společnosti, protože proti sobě poštvává muže a ženy. „Není to vztah mezi násilníkem a obětí, ale je to primárně bráno jako souboj mezi mužem a ženou. To je škoda a vyvolává to protichůdné reakce. Cílem má být pomoc týraným ženám, nikoliv z toho dělat souboj mezi muži a ženami,“ upozorňuje Nacher.

S úmluvou nesouhlasí SPD, většina ODS, ani lidovci. Někdejší vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) Novinkám řekl, že se dá začít drobnými změnami v národní legislativě, například využívat intervenční centra a vzdělávat oběti.

„Istanbulská úmluva tomu moc nepomůže. Považuji připojení se za zbytné pro Českou republiku a měli bychom pomoct obětem využíváním toho, co máme. Ženská obřízka nebo nucené sňatky u nás nehrozí,“ míní Bělobrádek.

Úmluva podle něj staví muže a ženu do věčného boje mezi pohlavími místo toho, aby byla celá věc postavena tak, že muž a žena se doplňují. Bělobrádek také varoval před zneužíváním úmluvy ve prospěch ideologie. Negativní postoj k úmluvě mají také církve.

„Násilí na ženách a domácí násilí považuji za jeden z nejodpornějších druhů násilí a je nutné jej co nejpřísněji trestat. Istanbulská úmluva, ale zavádí nejasné pojmy tam, kde naopak potřebujeme jasný a jednoznačný zákon. České zákony už nyní obsahují vše, co Istanbulská úmluva požaduje, a proto si nejsem jistá k čemu ji v Česku potřebujeme,” sdělila Novinkám první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.

Pro přijetí se naopak už dříve vyslovila ČSSD i Piráti, kladný postoj bude mít zřejmě hnutí STAN a TOP 09. „To téma je zneužíváno ruskou propagandou, která se snaží vyvolávat emoce a vášně, a bohužel se toho mnozí chytají, i církve. Přitom je to velice potřebná věc,” okomentovala pro Novinky úmluvu místopředsedkyně poslanců topky Markéta Pekarová Adamová.

Pavel Šturma z Právnické fakulty Univerzity Karlovy na pondělní konferenci upozornil na to, že Istanbulská úmluva má symbolický a politický rozměr. Ambasadorka OSN pro cíle udržitelného rozvoje Taťána Gregor Brzobohatá zdůraznila, že Česká republika se přijetím úmluvy přiřadí k zemím, které berou boj proti násilí vážně.

Istanbulská úmluva vznikla v roce 2011 a odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Ratifikovalo ji 34 států. Česká republika svůj podpis připojila v květnu 2016, nyní se čeká na ratifikaci. Válková si myslí, že by obě komory Parlamentu mohly smlouvu ratifikovat do konce roku 2020.