Válka o GIBS graduje. Babiš rozcupoval její výroční zprávu

Poprvé od vzniku GIBS před šesti lety hodil premiér inspekci na hlavu její zprávu o činnosti za uplynulý rok. „Ta zpráva je naprosto nedostatečná, chybí v ní základní údaje, které by blíže rozebraly zjištění inspekce, a postrádáme v ní i návrhy na nápravu některých jevů,“ řekl Právu Babiš.

Vláda měla zprávu projednat tuto středu, ale premiér, pod kterého inspekce spadá, dokument z programu stáhl a požádal o jeho doplnění o konkrétní informace.

Až vláda zprávu projedná, dostanou ji do ruky členové sněmovní kontrolní komise, která po středečním bouřlivém zvolení šéfa Jiřího Maška (ANO) může konečně zahájit činnost.

GIBS se k rozhodnutí premiéra odmítla na dotaz Práva vyjádřit s tím, že nemá žádné informace. „Bohužel je to pro nás nové a v současné době neznáme obsah ani podstatu zdůvodnění,“ sdělil Právu Martin Strouhal z inspekce.

Podle zprávy, kterou Právo získalo, inspekce loni prověřovala 551 podezření, že se příslušníci a zaměstnanci policie, Vězeňské služby či Celní správy dopustili protiprávního jednání. Ve 451 případech se jejich podezření potvrdilo. Trestně stíháno bylo podle ní 135 policistů, 30 příslušníků Vězeňské služby a 22 celníků.

Další případy se pak řešily jako přestupek nebo je trestali příslušní šéfové v kárném či kázeňském řízení. Odloženo bylo 18 věcí, aniž by bylo zdůvodněno proč. Ve 167 případech se podle dokumentu příslušníci a zaměstnanci těchto tří složek dopustili trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku či podplácení. Pro krádež, zpronevěru, podvod, pojistný či úvěrový podvod nebo neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací inspekce šetřila 87 osob.

Kvůli korupci bylo loni z 56 zdokumentovaných případů zahájeno stíhání u 26 z nich. Šlo o pět policistů, osm celníků a dva vězeňské dozorce, zbytek byli civilisté. Jako korupční jednání inspekce označila prodej informací, neoprávněnou lustraci různých osob či ovlivňování řízení. Dále pak podíl na vydírání podnikatelů, pronášení předmětů do věznice nebo přijetí úplatku za to, že přimhouří oči při řešení dopravního přestupku.

Do zprávy se ostře opřelo i ministerstvo spravedlnosti. Podle něho v ní chybí hlavně „představa GIBS o možné prevenci protiprávního jednání příslušníků“. Pelikánův úřad považuje za nedostatečné, že zpráva pouze konstatuje, že „prevence ochrany informací a spolupráce zainteresovaných subjektů je důležitá, a konkrétně zmiňuje jen projekt finanční gramotnosti“.

Kritice neunikla i část zprávy věnované tzv. zkouškám spolehlivosti členů bezpečnostních sborů. Ze 45 loni zahájených zkoušek inspekce dokončila jen patnáct. Jako problém ve zprávě uvádí, že na tyto zkoušky nemá dost lidí ani peněz.

Na jiném místě ale zpráva uvádí, že obsazení služebních i pracovních míst bylo téměř stoprocentní. A rozpočet inspekce vláda loni posílila během roku o více než 70 miliónů korun. Většina z této částky byla určena právě na platy a na nábor nových pracovníků. Loni se průměrný rozpočtovaný plat příslušníka inspekce pohyboval kolem 50 tisíc korun.

„Pan Murín dostal peníze na to, aby nabral příslušníky, ale ty použil na výplatu odměn,“ prohlásil Babiš začátkem března v rámci sněmovních interpelací. Podle něj dostali náměstci odměny v řádu sto tisíc korun, a proto prý inicioval kontrolu v GIBS.

Ohledně platů, o kterých zpráva konstatuje, že se zvýšily o třetinu, Pelikánův úřad upozornil, že „souhrnná čísla, bez uvedení průměru na osobu, nejsou dostatečně vypovídající“.

Očekává proto vysvětlení, kolik ve skutečnosti lidé v GIBS berou. Inspekce hájí počet zkoušek i tím, že „velmi často zkoušené osoby nereagují na navozenou situaci ze strany GIBS, a zkouška tak nemůže být v praxi provedena“.

„Příslušníci inspekce nemají zákonnou možnost, jak přinutit příslušníky k aktivitě, protože tzv. policejní provokace je nepřípustná. V řadě případů příslušníci bezpečnostních sborů přihlíží protiprávnímu (přestupkovému) jednání a nekonají,“ konstatuje zpráva. Inspekce takové případy oznamuje nadřízeným a oddělení vnitřní kontroly.

Podle ministerstva spravedlnosti by měla zpráva problematiku pojmout podrobněji. „Vzhledem k tomu, že se píše o potřebě personálního posílení, by uvedená činnost měla být důsledněji popsána, co v praxi přináší a zda se nenavrhují nějaké změny,“ zkritizovalo stručnost zprávy v připomínkovém řízení.

Podle ministerstva je bezpředmětné ujišťování inspekce o tom, že „reorganizace byly vždy vedeny ve prospěch tzv. výkonných pracovišť, pokud se ve zprávě tyto změny nikde konkrétně nepopisují.

Zpráva také konstatuje, že GIBS zaznamenala 81 případů úniků informací, což je o 68 víc než v předcházejícím roce. Trestně stíháno je za to 40 osob. Nejčastěji šlo o neoprávněnou lustraci různých osob v policejních nebo jiných evidencích. Podle inspekce nelze únikům zcela zabránit, protože se s trestními spisy seznamují i třetí osoby.

Součástí odmítnuté zprávy o činnosti GIBS je i zpráva o použití odposlechů a sledování příslušníků i zaměstnanců bezpečnostních sborů, kteří se dopustí trestné činnosti. Problémem podle ní prý je, že tito lidé dobře znají práci policie.

Loni nasadila inspekce odposlech 172krát, což je o třetinu víc než předchozí rok. V téměř polovině případů šlo o policisty, ve třech případech byli v hledáčku inspekce její pracovníci. V 38 případech se ukázalo nasazení odposlechu nevyužitelné.

Sledovačku nasadila inspekce 258krát. Polovina mířila na policisty, sedmkrát byli sledováni lidé z GIBS. Nevyužitelných bylo šedesát.

Podle resortu spravedlnosti zpráva neuvádí, proč bylo zhruba 30 procent úkonů sledování neefektivních a proč u takřka 10 procent odposlechů nebyly pořízeny žádné záznamy, a žádá doplnění. Babiš ve čtvrtek zopakoval, že nástupce za Murína, který skončí ve funkci koncem dubna, vypíše výběrové řízení. K tomu, kdo bude pověřen do jmenování nového ředitele, premiér řekl, že to není jasné, a řeší to právníci.