Válek: Úplatky v obálkách lékařům jsou historie

„Praktika, o které se mluví v uvedené kauze, je velmi historická. Dnes je situace jiná. Množství lékařů, kteří mohou léky předepisovat, se výrazně zvětšilo a už to není tak jednoduché,“ řekl Novinkám ministr Válek.

Prostor pro ovlivňování ze strany firem se tak podle něj zužuje. Dlouho byly některé přípravky vyhrazeny jen pro specialisty, postupně dostávají přístup i všeobecní praktičtí lékaři. V tom chce Válek pokračovat a vydal k tomu potřebné rozhodnutí, jak sám uvedl.

Podle médií Krkoška před víc než deseti lety jako zástupce společnosti Interchemia kontroloval, kolik léků praktici, kardiologové nebo očaři předepsali, a podle toho jim byla vyplacena odměna. Peníze dostávaly desítky lékařů v papírových obálkách.

„Většina farmaceutických firem se takovému jednání snaží aktivně řadu let předcházet právě kvůli minulým případům, kdy lékaři vyráželi na rekreaci k moři na účet farmaceutických společností, které takový výlet vydávali za vzdělávací kongres,“ řekl Novinkám Marek Chromý z protikorupční organizace Transparency International.

„Že by bylo takové jednání v současné době zcela vyloučené, to se říct rozhodně nedá,“ dodal.

I sociologové z Akademie věd v nedávném výzkumu potvrdili, že jsou v současnosti lékaři zváni spíš na pobyty a kongresy. V principu to špatně být nemusí. Řada kongresů je o představení nových léčebných metod, tudíž žádoucí pro vzdělávání.

Je však těžké je podle spoluautorky výzkumu Kristýny Bašné rozlišit. Problém vidí ve chvíli, kdy jede dotyčný k moři a žádné přednášky tam nemá. „Měli jsme respondenta, který říkal, že nabídky zájezdů k moři rozděluje mezi podřízené lékaře rovnoměrně, takže z toho nic nemá a jako korupci to nevnímá. Lékaři to ale často vnímají jako pobídku k tomu, aby ten lék předepisovali. Cítí se zavázáni. To je ta šedá zóna korupce, záleží ale na situaci,“ přiblížila.

Asociace sdružující farmaceutické firmy namítají, že kongresy a semináře jsou legální a neodmyslitelnou součástí vzdělávání lékařů. Podmínky pro pořádání akcí řeší v etickém kodexu, stejně jako způsob propagace léčiv nebo povolené jednání s pacienty a zdravotníky. Snaží se o transparentnost a snížení rizik.

Dodržování etických pravidel se týkají členů asociace. To podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Davida Koláře veřejnost nerozlišuje a kauzy nečlenských firem pak narušují důvěru v celý průmysl.

„Naše členské firmy dle pravidel etického kodexu musejí pracovat v nejlepším zájmu pacienta, aniž by došlo k nelegitimnímu ovlivňování preskripce, výdeje či spotřeby léčiv,“ doplnil za Českou asociaci farmaceutického průmyslu (ČAFF) Filip Vrubel.

Za porušení kodexu ČAFF hrozí firmám pokuta ve statisících korun, při opakovaném porušení až milion. Mohou být i vyloučeny, což se zatím nestalo.

Ani společnosti z Krkoškovy kauzy v asociaci nejsou. Zájezdy, víkendové pobyty nebo různé poukázky podle médií lékařům jako odměnu za předepisování léčiv nabízely.

Nepravomocně soud Krkoškovi, který se k činu přiznal, uložil zaplatit 200 tisíc korun. Dotažení kauzy k soudu Chromý z Transparency International považuje za úspěch, výši trestu už nikoliv.

„Peněžitý trest s možností ho splácet může do společnosti vyslat velmi nepříjemnou zprávu, tedy že se z korupčního jednání dá jednoduše vyplatit, a zcela ignoruje společenskou škodlivost korupčního jednání,“ uvedl. Počkat chce na vyhotovení rozsudku, aktuálně se trest nezdá jako dostatečný.