Válek: Máme moc zdravotních pojišťoven. Pět by stačilo

„Debata se posunuje a uvidíme, jak to dopadne. Bezesporu ta situace dřív nebo později nastane,“ řekl Novinkám ministr ke svým úvahám o slučování. Nadnesl je už koncem roku.

Záležet podle něj bude na růstu plateb za státní pojištěnce i na tom, zda mu projdou zákony rozšiřující pravomoci pojišťoven, díky čemuž by podle něj mohly hospodaření zefektivnit.

„Při deseti milionech obyvatel je racionální, aby tady bylo pět pojišťoven. Jsem přesvědčen, že když má pojišťovna méně než půl milionu klientů, tak je její hospodaření velmi komplikované a složité,“ vysvětluje Válek.

Za optimální pokládá, aby měly všechny pojišťovny na starost stejný počet obyvatel. „To je sice nereálné, protože je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) velmi silná, ale ty další by měly mít aspoň milion klientů,“ domnívá se.

Méně než půl milionu lidí je u Revírní bratrské pokladny, loni jich bylo necelých 426 tisíc, a Zdravotní pojišťovny Škoda, s asi 144 tisíci pojištěnců. Na 750 až 700 tisíc lidí je pojištěno u Oborové zdravotní pojišťovny a Vojenské zdravotní pojišťovny. Naopak nejvíc klientů, přes 6 milionů, má VZP.

Ačkoliv Válek nejmenoval, výhrady má ke dvěma pojišťovnám. „Jsem přesvědčený, že jsou dvě pojišťovny dlouhodobě v problémech, máme na to data, ačkoliv tvrdí, že nejsou,“ řekl.

S pojišťovnou, která se stará o zaměstnance mladoboleslavské Škody, problém nemá.

Vylučovací metodou se nabízí Vojenská zdravotní pojišťovna, která ke konci roku hlásila zpožďování plateb některým nemocnicím a na všech účtech jí zbývalo asi 1,2 miliardy, dále Revírní bratrská pokladna, která měla na účtech 1,4 miliardy korun.

Oproti minulým rokům půjde zásahem nynější vlády Petra Fialy (ODS) slučování snáz. Už nebude nutné, aby šest měsíců pojišťovna nezvládala plnit své závazky a aby muselo fúzi posvětit i ministerstvo financí. Nově postačí rozhodnutí správních rad a štempl z resortu zdravotnictví.

Experti jsou v unáhlené redukci pojišťoven opatrní.

„Myslím si, že problémem není počet pojišťoven, ale jejich řízení. Tím, že sloučíme nějaké pojišťovny, nic nevyřešíme. Je to podle mě zbytečný krok,“ míní konzultant, exředitel Fakultní nemocnice Motol a někdejší poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.

„Pojišťovny si na svůj provoz mohou vzít jen určité procento z vybraných peněz a je jedno, jestli bude jedna, nebo jich bude sedm. Z hlediska nákladů sytému to nehraje roli. Spíš se jedná o to, jak pojišťovny fungují a jak efektivně peníze spravují,“ vysvětlil.

Přestože všechny pojišťovny vyhlíží další rok se ztrátovým hospodařením, podle Válka nejsou „výdaje nějak katastrofální“. Činí asi 510 miliard korun a za posledních devět let se zdvojnásobily.

Zdravotní ekonom Pavel Hroboň namítá, že sloučení může být jednou z účelných cest, jak finanční potíže řešit. Variantou je ale podle něj i to, že by se z potíží mohla pojišťovna svépomocí dostat. „Možností je samozřejmě vícero, není to nutně sloučení s jinou zdravotní pojišťovnou,“ uvedl.

K počtu pojišťoven dodal: „Nikdy jsem se netajil tím, že nevěřím, že ministr nebo někdo jiný může určit správný počet pojišťoven.“

V Česku od revoluce fungovalo 29 zdravotních pojišťoven, jejich počet se ustálil na současných sedmi.