Článek
„Bonus je poděkování státu občanovi, který šetří obrovské peníze tím, že se účastní preventivních prohlídek a screeningových programů,“ prohlásil Válek. Hlavní přínos pro pacienta vidí ve zvýšení kvality života v pozdějším věku.
Obézní je v Česku pětina obyvatel, třetina umírá na nemoci srdce a cév. Politici proto chtějí vyburcovat občany k větší odpovědnosti za své zdraví. Každému by pojišťovna vytvořila osobní konto, kde budou lidé sbírat body za prevenci. Ty by pak mohli proměnit za různé odměny a příspěvky. Třeba na lázně nebo na dentální hygienu. Tak jednoduché to ale podle šéfa Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace na Masarykově univerzitě Jakuba Hlávky není. Všichni nemají podmínky k tomu, aby mohli návyky rychle zlepšit.
Zvláště ti, kteří pracují na dohody v náročných profesích nebo jsou zaměstnaní přes agentury. Překážkou může být pracovní režim, každodenní stres i prostředí, ve kterém dotyčný žije. „Bonusy a malusy mohou špatným nastavením poškodit veřejné zdraví, zejména zdravotní stav sociálně nejslabších,“ míní Hlávka.
Sport místo prášků. Předepisovat by ho mohli lékaři jako léčbu
„Mnozí lidé jsou nuceni docházet do práce nemocní nebo snadno nezískají volno za účelem účasti na preventivní prohlídce,“ podotkl Jakub Hlávka.
Situaci ztěžuje i špatná dostupnost zubařů nebo praktiků v některých regionech.
Chybou by podle Hlávky bylo trestání těch, kteří se o zdraví nestarají. Dopadlo by to právě na ty, kteří pomoc potřebují.
Anketa
V tom je s ním Válek zajedno. Trestem je podle něj to, že se na nemoc přijde pozdě. Větší důraz chce dát naopak na pohybové aktivity, které by se měly postupně stávat součástí léčby. Podporu pohybu i motivování lidí přes bonusy radí také Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Všespásné nebude podle Hlávky ani zavedení nadstandardů. Spoluúčast by se totiž musela navyšovat stejně, jako poroste deficit veřejného zdravotního pojištění.
„Ve výsledku by takové návrhy přehodily zodpovědnost za špatné fungování zdravotnictví na pacienty samotné a vedly by pravděpodobně k prohlubování nerovností ve společnosti,“ řekl Právu Hlávka.
Dohodu Válka s lékaři kritizoval i poslanec STAN
Možnost připojištění na zdravotní péči si vláda dala do programového prohlášení a vzdát se ho nechce. Podle senátora Romana Krause (ODS) to zrychlí průchod pacienta systémem.
„Pacient má nachystaný itinerář toho, jak rychle projde všemi vyšetřeními. Aby nemusel například v pondělí k praktikovi, ve středu ke specialistovi a v pátek na rentgen, ale bylo to pro něj zvládnutelné v jednom dni. To je ten průchod systémem nebo jiný způsob poskytování zdravotních služeb,“ vysvětlil senátor.
Kraus už dříve odmítl, že by šlo o předbíhání. Konkrétní oblasti, na které by se mohli lidé připojistit, podle něj musí stanovit pojišťovny. Mluvilo se už před časem o tom, že by mohlo jít o pořízení si dražších zubních náhrad, „VIP“ přístup lékaře nebo připojištění se na péči v domově seniorů.
V současnosti si musí lidé vše, co nehradí pojišťovna, sami zaplatit. Připojištění by umožnilo doplatit jen rozdíl v ceně mezi hrazeným a nehrazeným.
Podobně to funguje u léků, kde musí být v každé skupině aspoň jeden hrazený pojišťovnou, u ostatních se doplácí.
Dostupnější péče
Novela má přispět ke zlepšení dostupnosti zdravotní péče. Ať už jde o regionální rozložení ordinací, nebo dlouhé čekací lhůty u specialistů. Odpovědnost nesou podle Válka pojišťovny, kterým dá větší kompetence, aby si mohly na smluvní lékaře „došlápnout“.
Třeba v situaci, kdy lékař odmítá pacienty očkovat, ačkoliv o to žádají. Anebo když nechce praktik nebo ambulantní specialista vzít službu na pohotovosti v nemocnici. Pojišťovna by jim mohla pokrátit některé příspěvky. Týkalo by se to ale jen některých lékařů. „Není možné malusy trestat lékaře, kteří jsou v důchodovém věku, jde-li o matky samoživitelky nebo ty, co mají malé děti, za to, že nejsou schopni sloužit pohotovosti,“ uvedl ministr.
Systémová změna čeká celou síť pohotovostí, které by už neměly zřizovat kraje, jak je to dosud, ale pojišťovny. Situaci v odlehlých koutech Česka má zlepšit také zjednodušení podmínek pro hrazení přeshraniční péče.
Na starost dostanou pojišťovny i tendry na centrální nákup nákladných léků. Týkat by se to mohlo těch medikamentů, které jsou ohroženy dlouhodobým nedostatkem.