Článek
Valašskomeziříčská buňka má za to, že se vedení ČSBS výrazně odchýlilo od původního poslání svazu. Nově založený subjekt se jmenuje Společnost pro uchování odbojových tradic.
„Vadí nám, že předseda Vodička i místopředseda Emil Kulfánek upřednostňují své zájmy před základními národními hodnotami bojovníků za svobodu. Ale také nelichotivý obraz vedení na veřejnosti, což má za následek velký odliv členů a nezájem o nové členství. Jde ale také o nejasnosti v hospodaření pražského ústředí s vlastním majetkem, například budovou ústředí v Praze, kterou svaz po patrech rozprodává za velmi nízkou cenu,“ sdělil předseda nové meziříčské organizace Karel Kredba.
„Předseda Vodička a místopředseda Kulfánek si během naší členské schůze vyslechli kritiku a výzvu k odstoupení. Ale veškerou kritiku shodili ze stolu. A protože se z jejich strany nic pozitivního neděje, rozhodli jsme se k samostatnému řešení, tedy pro založení jiné organizace,“ dodal Kredba.
Vodička považuje rebely za zloděje
Vodička sice považuje jejich krok za legitimní, ale zároveň je toho názoru, že pobočka ČSBS v Meziříčí nezaniká. Rebely z Valašského Meziříčí navíc v reakci zaslané Právu nařkl z krádeže majetku ČSBS.
„Pět osob si prostřednictvím stanov nového spolku přivlastnilo majetek oblastní organizace ČSBS,“ uvedl Vodička.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.
Podle něj Karel Kredba nepovažoval za potřebné informovat ústřední výbor o tom, že majetek oblastní organizace ČSBS Valašského Meziříčí spolu se svými kumpány zcizil.
Kredba říká, že tímto majetkem Vodička myslí budovu v centru Meziříčí. Podle slov bývalého předsedy meziříčské buňky Aloise Martinka jde o budovu zabavenou kolaborantům, kterou po druhé světové získala od státu meziříčská organizace Svazu protifašistických bojovníků a po přejmenování na ČSBS ji měla místní organizace bojovníků za svobodu. „Máme vlastní IČO, tedy i právní subjektivitu. O žádné krádeži nemůže být řeč,“ ohradil se Martinek.
Dotace měly jít na špekáčky místo připomínky odboje. Stát prověřuje bojovníky za svobodu
Místní bojovníci se v minulosti obávali, že o IČO přijdou, buňka bude sloučena s ústředím v Praze a dojde k převodu majetku pod ústředí, a tak v roce 2008 po dohodě s právníky převedli budovu pod město. Město jim každoročně z výnosů z nájemného posílá kolem čtvrt milionu korun.
„To nám vedení svazu nikdy neodpustilo. Bylo to ale legální. Nechtěli jsme dopustit, aby budova přešla na ústředí ČSBS a to ji pak rozprodalo, aby umazávalo své dluhy,“ vysvětlil Kredba.
Ústředí ČSBS i přesto zvažuje, že podá na členy meziříčského spolku trestní oznámení. Valaši však pokládají Vodičkova slova o odcizení majetku spíše za výhrůžky, které mají zastrašit řadové členy.
Vznikla opoziční platforma
Méně razantní kroky než valašskomeziříčská buňka již před rokem provedla skupina několika dalších nespokojených poboček svazu bojovníků za svobodu. Vytvořila platformu Vraťme vážnost ČSBS.
„Svaz rozhodně nejsou pouze mediálně viditelní členové předsednictva, ale my, řadoví členové a oblastní organizace. My pečujeme o odkaz těch, kdo trpěli a umírali za svobodu a suverenitu naší země. My se snažíme předávat nezkreslenou historickou pravdu,“ uvádějí signatáři platformy.
Šéfa ČSBS Vodičku nepozvali na pietu v Lidicích. Svaz bojkotují i senátoři
Dosud se pod ni podepsalo jedenáct organizací svazu – z Benešova, Brna-venkova, Břeclavi, Hradce Králové, Lidic, Plzně, Prahy 6, Svitav, Trutnova, Boskovic, Jihlavy a Brna-jihu.
Platformě mimo jiné vadí udělování medailí ČSBS příslušníkům složek nedemokratického režimu, kteří se prokazatelně aktivně podíleli na represích nebo kteří jednají v rozporu se stanovami a posláním ČSBS.
Na mysli mají především pamětní medaili udělenou komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi, který coby člen pohotovostního útvaru Veřejné bezpečnosti zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během Palachova týdne.
Ostudné vysvědčení pro předsednictvo
Problém má platforma i s tím, že vedení nevystupuje v pozici řečníků při pietních shromážděních v Terezíně, Lidicích a Ležákách, kam je kvůli kontroverzím nezvou.
„To je ostudné vysvědčení současného předsednictva. Neutěšenou situaci dokresluje fakt, že kvůli některým krokům předsednictva ČSBS odmítají náš svaz finančně i jinak podporovat některá města,“ podotkli signatáři platformy.
Platformě stejně jako rebelům z Valašska vadí i rozprodej budovy pražského vedení ČSBS na Legerově ulici 22 na Novém Městě v Praze. Dosud svaz prodal suterén a první tři z pěti pater objektu.
„Každé z pater se prodává za neskutečně nízkou cenu zhruba tří a půl milionu korun. Přitom je v každém asi osm místností. ČSBS je teď menšinovým vlastníkem,“ řekl předseda plzeňské organizace ČSBS Jaroslav Bukovský.
Historik Eduard Stehlík opouští svaz bojovníků za svobodu kvůli nedemokratickému vedení
Platforma poukazuje i na malou podporu místních organizací ze strany vedení. „Ze státní dotace 6,3 milionu korun zůstává 80 procent v sídle ústředního výboru a jen 20 procent jde do oblastí,“ tvrdí Bukovský.
Předseda plzeňské organizace naznačil, že o odtržení od svazu přemýšlejí stejně jako Valaši. „Na podzim se sejde plénum plzeňské organizace. Několik našich větších základních organizací požaduje odchod a osamostatnění. V budoucnu při jiném složení vedení svazu pak může být svolána slučovací konference a opět budeme ochotni se připojit,“ řekl Bukovský.
Odtržení od svazu zvažují podle Danuty Šulcové z oblastního výboru Trutnov i tamní bojovníci za svobodu, podobné hlasy zaznívají i od členů svazu z Benešova. Naopak třeba oblastní výbor ČSBS z Prahy 6 hodlá i přes svou nespokojenost s vedením ve svazu setrvat.
„Jen doufáme, že se situace ve svazu zlepší a přimějeme vedení, aby na ústředí sjednalo pořádek,“ dodal předseda výboru Prahy 6 Milan Vichta.