Článek
Zdá se, že počty nakažených už nerostou a drží se na nízkých číslech. Je to důvod k optimismu?
Ano, už bychom si mohli poslechnout i nějaké dobré zprávy. Přestože se mohou objevovat ještě nebezpečné mutace a nové varianty, spíše to vypadá, že se z tohoto koronaviru stává lidský virus.
Hlavní rizika se týkají osob se závažnou poruchou imunitního systému a mutací u zvířat
To znamená, že to bude virus, který není svému hostiteli tak nebezpečný?
Ano, nejprve jsme se potýkali se zvířecím virem, který obecně má tu vlastnost, že se u člověka šíří pomalu, zato je mu nebezpečnější. Viry ale přirozeně mutují a nyní se zřejmě uzpůsobuje člověku, takže se může šířit snáze, ale už mu tolik neublíží.
Ostatně si můžeme toto modelově dokumentovat i pandemií chřipky z roku 1918. Tehdy očkování nebylo a trvalo to zhruba čtyři roky, než se vnímavost populace snížila natolik, že se viry chřipky přestaly masově v populaci šířit. Během této doby došlo rovněž k adaptaci viru, který přestal být pro člověka tak nebezpečný, jako tomu bylo na počátku pandemie.
Na podzim se tedy situace dramaticky nezmění?
V současnosti máme imunitu u zhruba 50 procent obyvatelstva, ať už díky ukončenému očkování, anebo získanou po onemocnění covid. A na podzim bude počet imunních podstatně vyšší. Můj odhad na podzim je, že budeme mít třeba deset tisíc zaznamenaných infekcí měsíčně, ale nízké počty nemocných, hospitalizovaných.
Evropa kvůli šíření indické mutace delta zpřísňuje opatření, přibývá protestů
Stávající situaci přispívají i vládní opatření, z nichž za nejvýznamnější pokládám ta, která se týkají cestování přes hranice. To zamezuje dovozu nových variant, které by mohly způsobit nové potíže v podobě komunitního šíření.
Takže lockdown lze podle vás vyloučit?
Už bych s ním nepočítal.
A černé scénáře, že by se vyskytla varianta, která by prolomila protilátky po očkování anebo která by se šířila mezi dětmi a způsobovala jim větší zdravotní potíže, jsou málo pravděpodobné?
Ano, toto jsou velmi málo pravděpodobné možnosti. Ale pokud se ptáte na hlavní rizika, tak ta se týkají infekce zvířat a osob se závažnou poruchou imunitního systému.
Nebezpečné by bylo, kdyby se koronavirus začal šířit mezi osobami s poruchou imunity. Těch je ale v populaci méně než jedno procento, tedy nízký počet. Navíc se dá předpokládat, že tyto osoby, které jsou obecně ohroženy jakýmikoli infekčními nemocemi, se nevystavují zvýšenému riziku expozice, takže minimalizují kontakt s potenciálně nakaženými.
Čím blíž do voleb, tím mírnější boj s pandemií, ukázala studie
A pak je tu přenos přes zvířata. Vzpomeňte si, jak se koronavirus v Dánsku přenesl na norky, začal se šířit na norkových farmách, a dokonce zpětně reinfikoval ošetřovatele. Právě takový proces může vést ke vzniku takové mutace, která by mohla být znovu agresivnější a pro člověka nebezpečnější. Ostatně proto tehdy byli norci utraceni. Ale v přípravě jsou také veterinární vakcíny, aby se zabránilo tomuto riziku vzniku nebezpečných variant koronaviru.
Můžeme se tedy vydat cestou Velké Británie, která výrazně rozvolnila, ale nákaza se drží na nízkých číslech?
Touto cestou se dal i Singapur a nás dřív či později čeká taky. Jen bych připomněl, že Britové se ale stále chovají poměrně zodpovědně. Protiepidemická opatření tam už nejsou formou nařízení, ale doporučení a lidé se jimi do velké míry řídí.