Článek
Probouzíme se do mírného, teplého deště, prý je každý den, v klasickém hotelu ve starém koloniálním stylu, se kterým se člověk setkává v bývalých koloniích Španělska či Anglie. Dýchne na Vás minulost.
Lima je velkoměsto s více než osmi milióny obyvatel. Spolu s předměstími představuje více než třetinu Peru, které má necelých 30 miliónů obyvatel. Město je to skutečně obrovské, protože nemá žádnou rozsáhlou mrakodrapovou oblast. Domy jsou nízké, a proto je rozloha města tak velká. Město je to ale moderní, velmi čisté, vůbec nepřipomíná typické velkoměsto rozvojové části světa. Jediná překvapivá věc je mimořádná bezpečnostní ochrana téměř každého domu. Je to celé zadrátované, kromě Jižní Afriky to nemám s čím srovnávat. Historie násilí je tu nedávná.
Lima byla založena v roce 1535, dva roky po pádu incké říše, Franciskem Pizarrem, který je tu uznáván jako zakladatel nového Peru. My jsme se o něm učili spíše jako o nemilosrdném „conquistadorovi“, který brutálně likvidoval původní obyvatele. Tento pocit dnes v Peru není dominantní. Se Španělskem je spojen vstup křesťanství a stará Lima je plná kostelů, vznikající od poloviny 16. století. V katedrále je jako nejvýznamnější pamětihodnost Pizarrova hrobka. Míra katolizace země je vysoká a centru hlavního města dominují španělské koloniální stavby.
Dopoledne jsme byli na česko-peruánském podnikatelském fóru, které dalo šanci delegaci našich podnikatelů setkat se se svými peruánskými partnery. Vypadá to, že se leccos dohodlo. Peru na tom ekonomicky není špatně, i přes letošní celosvětovou krizi udrží pozitivní ekonomický růst – rychlý rozvoj je vidět všude. Trochu nečekaně jsem od peruánské obchodní komory obdržel řád „Velkého kříže“, ani nevím, za co.
V podvečer jsem měl na Universidad del Pacifico přednášku na téma „Česká republika – 20 let po pádu komunismu“ a dostal jsem čestnou profesuru této univerzity. Mimochodem, Peru má dlouhou tradici univerzitního vzdělání, první univerzita byla založena již v roce 1551 (jako nejstarší v Jižní Americe, což s evropskou přezíravostí trochu podceňujeme).
Ještě musím zmínit dvě mimoperuánské aktuality, které mne v Peru dostihly. První bylo nečekané sesazení starosty Prahy 1 Hejmy (že by předkongresový boj uvnitř ODS nebo jeho fotka se mnou na Náměstí republiky při oslavách 17. listopadu?) a druhou volba prezidenta a ministra zahraničí EU. Oba znám a oba si EU zvolila k obrazu svému. Bylo to hledání a nalezení nejnižšího společného násobku.