Článek
„Zimní měsíce jsou bohužel rizikové. Teplotní propad o přibližně 10 stupňů zvedá počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ varuje předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.
„Infarkt myokardu je na zimu zvlášť náchylný, a čím delší pokles je, tím je situace horší. S pokračující vlnou zimy se vždy počet pacientů s infarktem zvyšuje,“ uvedl kardiolog. V roce 2020 bylo v ČR nejvíc případů infarktu myokardu v lednu. Každý rok onemocní infarktem zhruba 14 tisíc Čechů. „Prosinec a leden jsou pro nás nejrizikovější měsíce,“ řekl Linhart.
V chladnějším období stoupá krevní tlak, mráz také zužuje tepny. „V létě jsou ohroženi spíš pacienti s vleklými srdečními problémy a infarktů moc nepřibývá. Vliv chladu není nezanedbatelný. Určitě se projeví i na zatížení nemocnic,“ doplnil lékař.
Nebezpečná podle něj může být fyzická námaha v zimě, jako je odklízení sněhu. „Stačí, aby nasněžilo, a všichni vyrazíme ven s lopatami a hrably. Taková aktivita u lidí, co pravidelně nesportují, je riskantní. Riziko infarktu se zvyšuje 3,5krát, riziko náhlé srdeční smrti až pětkrát,“ varoval kardiolog.
„Pacienti se srdečními problémy by se neměli vystavovat mrazivému počasí a neměli by se pouštět v zimě do větší fyzické aktivity,“ upozornil. Obecně jsou podle něj rizikovější lidé, kteří nevykonávají žádnou fyzickou aktivitu, mají vysoký cholesterol a vysoké krevní tuky, vyšší krevní tlak a tyto faktory dlouhá léta zanedbávali.
Záchranku volat do deseti minut
Pandemie covidu a s ní související opatření podle Linharta tato rizika ještě prohloubila. „Covid znamenal omezení pohybové aktivity. Některé rizikové pacienty sledujeme i s pomocí krokoměrů a během pandemie jsme opravdu viděli, že přestali chodit,“ řekl kardiolog. „Uzavřená sportoviště jsou pochopitelně komplikací, k těmto uzávěrám by mělo docházet v minimální míře. Některá opatření byla přehnaná,“ dodal Linhart.
Srdeční choroby byly loni na první příčce úmrtnosti v ČR, zapříčinily 30 procent všech úmrtí, covid byl na druhém místě. Prezident České asociace intervenční kardiologie Petr Kala zdůraznil, že u infarktu je především důležité dostat se do rukou lékařů včas, u této nemoci rozhodují doslova minuty.
Infarkt myokardu se většinou ohlašuje prudkou bolestí na hrudi a dušností, u starších lidí také nevýkonností. Každý, kdo zaznamená takové příznaky, by měl zavolat do deseti minut záchranku. Když to udělá, má 95procentní šanci na přežití. „Jestli je to v době covidu nebo mimo covid, to je jedno. Každého pacienta ohrožuje náhlá srdeční smrt, která může zabíjet do několika minut,“ varoval Kala.
„Záchranka by měla přijet do deseti patnácti minut. Za dalších deset minut natočíme EKG a jsme schopni posoudit, jestli jde o infarkt. Pacient dostane první léky, které mu mohou zachránit život,“ řekl Kala.
Důležité je přeočkovat
Neléčený infarkt je podle něj z třiceti procent smrtelný. „Do čtyřiceti minut vzniká nekróza srdečního svalu, která se s delším časovým intervalem zhoršuje. Ještě do dvanácti hodin jsme schopni minimálně část srdeční svaloviny zachránit, ale podstatné jsou první tři hodiny,“ uvedl lékař. Ten také řekl, že v době covidu, kdy se lidé báli jít do nemocnice a různé potíže přičítali právě koronaviru, přicházeli za lékaři často s přechozeným infarktem. „U lidí, co infarkt překonali, existuje velké riziko náhlé srdeční smrti,“ pohrozil.
Srdeční onemocnění mohou také podle lékařů zhoršovat průběh covidu. „Pacienti s manifestním kardiovaskulárním onemocněním jsou ve větším riziku úmrtí. Nejhůř na tom jsou pacienti s pokročilým srdečním selháním,“ uvedl Miloš Táborský, přednosta interní kardiologické kliniky ve FN Olomouc.
„Všichni rizikoví pacienti by se měli nechat naočkovat i posilující dávkou. Měli by se aktivně zúčastnit i čtvrté a dalších dávek očkování,“ řekl.