V SOCDEM na kolenou sílí nespokojenost

Záleží ovšem na tom, jak strana dopadne v letošních volbách. „Pokud se volby podaří, jedeme dál. Když ne, musíme si sednout a vzít rozum do hrsti,“ míní Birke.

„Náš zápas má tři třetiny. V první jsou evropské volby, ve druhé krajské a senátní volby a ve třetí jsou parlamentní volby. První třetinu můžeme prohrát, druhou můžeme remizovat, ale třetí už prohrát nemůžeme, protože bychom prohráli celý zápas. A ten se týká budoucnosti SOCDEM i Česka,“ poznamenal pro Novinky a Právo.

Nejde podle něj o to, aby se předsedovi Šmardovi stínala hlava, v první řadě vidí záchranu strany. „Máme za ni odpovědnost. A to všichni. Lidé, kteří jsou dnes ve vedení, i ti, kteří teď sedí na střídačce, jako třeba já,“ dodal Birke.

Šmarda podle něj dovede sociální demokraty minimálně do krajských voleb, i kdyby evropské dopadly pro stranu zle. Do podzimních voleb by totiž strana změnu ve vedení nestihla. Pokud by však v krajských volbách sociální demokraté výrazně prohráli, budou změnu v čele zvažovat. Kandidátem na nového šéfa by se pak mohl stát právě Birke.

„Moje jméno se významně skloňuje, to je pravda. Ale víc k tomu nemám co říct,“ přiznal náchodský starosta.

Na špičce oblíbenosti, soudě dle kladných reakcí na sociálních sítích, se však nedrží ani tak on jako spíš bývalá ministryně práce Jana Maláčová, která za Českomoravskou konfederaci odborových svazů se stranickou průkazkou Socdem často navštěvuje i televizní debaty.

„Jana je v takové formě, v jaké jsem ji dlouho neviděl,“ uznal Birke. Ačkoliv jí i fanoušci přes internet vzkazují, ať se vrátí do politiky, Maláčová nabídky odmítá. „Jsem pouze řadová členka,“ nechtěla o možných ambicích ve straně spekulovat.

Problémy ve straně Šmarda připouští, věří však, že se vývoj otočí. „Žádná strana si nemůže dlouhodobě dovolit být neúspěšná. Bývalé vedení, které za neúspěch mohlo, odstoupilo, což bylo správně. Já mám teď za úkol, aby příští parlamentní volby dopadly lépe,“ řekl Právu.

Pardubický hejtman Martin Netolický za Šmardou jednoznačně stojí. „Dělá, co může. Mám pocit, že v médiích ale SOCDEM dostává málo prostoru,“ poznamenal.

Místopředseda a starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan uznává, že SOCDEM neprochází dobrým obdobím. „Je jasné, že to neprobíhá podle plánu. Ale bavit se teď o změně vedení nedává smysl. Na to není prostor ani čas,“ řekl Právu.

Straníci by se teď měli podle něj soustředit na kvalitní práci v regionech a podporu lídra voleb do Evropského parlamentu Lubomíra Zaorálka.

Ve straně také doutná naštvanost za to, že si vedení strany nechalo sebrat značku ČSSD. Loni v červnu se jí sice sociální demokraté vzdali, slibovali však právně ošetřit, aby si ji nemohl vzít někdo jiný. Jak se ukázalo, jejich plán měl trhliny a značku si na ministerstvu vnitra zaregistrovala Česká suverenita sociální demokracie, do jejíhož čela byl zvolen bývalý předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek.

„Značku jsme opustili s tím, že je s ní spojený historický balast. Říkáme, že ji nechceme. A pak, když si ji vezme někdo, kdo s ní byl negativně spojovaný, máme pocit, že nám něco bere,“ popsal jakousi schizofrenii uvnitř strany Štefan.

Lídr krajských voleb a bývalý hejtman Vysočiny Jiří Běhounek míní, že změna značky beztak nebyla samospásná. „Připravené kroky k dalšímu zviditelnění SOCDEM jsou realizovány dle plánu,“ míní.

Šmarda si z toho těžkou hlavu nedělá. Paroubek je podle něj parazitováním na ostatních politických stranách známý. „Ale je jasné, že SOCDEM to ublíží,“ podotkl.

Bývalý královéhradecký hejtman a lídr Jiří Štěpán pokládá změnu názvu a zkratky strany za správnou věc. „Je potřeba hlasitěji otevírat naše témata a návrhy řešení. Sociální demokracie ve Sněmovně prokazatelně chybí,“ poznamenal.

Strana s cílem oslovit nové voliče změnila název loni v červnu. Z České strany sociálně demokratické se stala Sociální demokracií. Zároveň osvěžila své vizuály i logo.

Zatím to však očividně k přívalu nových voličů nepomohlo. Jak ukazují průzkumy veřejného mínění, podpora SOCDEM spíš mírně klesá.

Zatímco v roce 2021 ji do Sněmovny volilo 4,65 procenta voličů a skončila tak těsně pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup, podle posledního dubnového průzkumu Kantar by ji nyní volila 3 procenta voličů, STEM straně přisuzuje 3,6 procenta a březnový průzkum Medianu 4,5 procenta. Dubnový průzkum STEM/MARK přisuzuje Socdem v eurovolbách podporu asi 3 procent voličů.