V sedlecké kostnici rozebírají pyramidy z kostí

„Momentálně demontujeme druhou pyramidu, jihozápadní. V současnosti jsme v úrovni prvního kosterního patra,“ přibližuje práce hlavní restaurátor Tomáš Král, který tu vede tým zhruba pěti lidí.

Do rozebírání netypické stavby se pustili před měsícem. Začali od stropu, od nejvyššího patra a postupují směrem k nejnižšímu, ale zároveň nejobjemnějšímu.

„Zajímavé je, že pyramidy jsou sofistikovaně vyskládané pouze zvenku, takže ten vnější plášť je velmi krásný, a uvnitř se nachází historická suť a úlomky kostí,“ popisuje Novinkám ředitelka organizační složky Římskokatolické farnosti Kutná Hora-Sedlec Radka Krejčí.

Před několika týdny našli odborníci v hromadě ostatků nečekaně ještě něco navíc – noviny z roku 1972.

„Nebyly do pyramidy zastrčené zvenku, pozičně to muselo být tak, že ji někdo z části rozebral a noviny tam dal. To je pro nás záhada, protože nemáme absolutně žádnou zprávu o tom, že by v roce 1972 kdokoli jakkoli do pyramidy zasahoval,“ zmiňuje Krejčí jedno z překvapení, na které tu narazili.

Po dobu prací je kostnice běžně přístupná veřejnosti. Lidé si tak můžou osobně prohlédnout, jak restaurátoři hromadně nakládají kosti, pocházející od obětí hladomoru, moru i husitských válek, do připravených kartonových krabic.

„Bedny se odvážejí do externího depozitáře, tam se následně kosti čistí. Nejdříve tlakem vody a poté se namáčejí ve vápenném mléce, což je i princip, se kterým se pracovalo v minulosti, a my ho ctíme a respektujeme. Vápno kosti jednak vybělí, vydezinfikuje a zároveň i zpevní,“ objasňuje organizační ředitelka farnosti.

Po vnitřní výplni pyramidy z kostí a suti restaurátoři běžně chodí, aby se dostali tam, kam potřebují. Všichni zde pracují kvůli zvýšené prašnosti v ochranných oblecích i maskách.

Hmotnost celé pyramidy odhaduje restaurátor Král na 15 tun a množství kostí – těch dlouhých a lebek – počítá na vyšší desítky tisíc. V předešlé rozebírané pyramidě jich napočítali na 60 tisíc.

„Stav kostí je ucházející. Je zde patrná menší vzlínající vlhkost než u první, severozápadní pyramidy. Tam byly zadní partie u obvodového zdiva velmi napadeny hnilobou,“ vzpomíná.

I tak je podle Krejčí ale možné, že jich na opětovné sestavení stavby nebudou mít dostatečný počet.

„Když nám kosti nezbydou, nejpravděpodobněji uděláme to, že bychom ty nepohledové části pyramidy vzadu neskládali. Z důvodu piety tu nechceme strkat nic, co sem nepatří, nebudeme sem brát nové kosti ani dávat atrapy,“ plánuje.

S rozebíráním první kosterní stavby začali odborníci už v roce 2018. Kromě renovace kostí řešili také obnovu podlahy, zdí a štuků a především statické otázky. Pilíře u pyramid totiž nesou dvě z věží kostela s největším zatížením a čím dál více se nakláněly. Aby se pracovníci k pilířům vůbec dostali, bylo zapotřebí pyramidy demontovat.

I ony již vyžadovaly výraznější obnovu, postupně se bortily a sesedaly. Dlouhodobě nepomohly ani zásahy v době komunismu, kdy se část konstrukcí zalila necitlivě do betonu.

„Abychom zabránili sesedání kostí a naklánění, tak jsme do severozápadní pyramidy dali dovnitř dřevěnou nosnou konstrukci. Ta by měla zabezpečit, aby pyramida v tomto stavu a tvaru zůstala po další staletí,“ ukazuje Krejčí na nově seskládanou první pyramidu, jež teď oproti ostatním září čistotou a stojí rovně.

Stále však ještě není kompletně hotová, chybí jí poslední patro pod zlatou korunou, která každou z pyramid završuje.

„To čtvrté patro je velmi komplikované. My si s ním upřímně moc nevíme rady, jak ho sestavit. Takže abychom ho byli schopní vrátit v co nejvěrnější podobě, tak jsme museli právě rozebrat tu protější pyramidu, abychom získali odpovědi na tyto složité otázky,“ vysvětluje Krejčí. Žádná historická dokumentace ke kosterním objektům totiž neexistuje.

Příjmy ze vstupného a prodej suvenýrů jsou jedinými zdroji, které obnovu kostela s kostnicí pomáhají financovat, farnost nežádala o granty ani dotace. Zatím proinvestovali částku 92 milionů korun, z toho jen práce v severozápadní části kaple vyšly na 21 milionů.

Zpět do předcovidových čísel se návštěvnost sedlecké kostnice ještě nedostala, správci však doufají, že se tak ani nestane.

„V roce 2019 prošlo touto malou kapličkou 500 tisíc lidí! Byly okamžiky, kdy tu bylo čtyři sta lidí naráz, nedalo se tu hnout a celkově to vůbec nesouznělo s pietou tohoto místa,“ myslí si Krejčí.

Podle ní by se zde návštěvníci měli především v klidu zastavit a zamyslet se nad svou smrtelností, a ne se pouze bavit netypickou výzdobou. Odhaduje, že letos se návštěvnost vyšplhá k 300 tisícům, a to je podle ní „tak akorát“.

V roce 2019 tu dokonce zakázali návštěvníkům fotografování i natáčení. „Lidé tu byli hodně bez respektu, byli schopní se lebek dotýkat, jeden je tu dokonce olizoval, jen aby pořídil dobrou fotku. Proto jsme přikročili k tomuto kroku,“ uzavírá organizační ředitelka sedlecké farnosti.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kostel Všech svatých s kostnicí