Článek
Tento druh ornitologové označují také za létající klenoty české krajiny. Donedávna hnízdily především na jižní Moravě a jejich výskyt v ostatních krajích byl velmi ojedinělý.
„První záznamy vlh v milovickém prostoru se datují do roku 2017, v roce 2020 jde však doslova o explozi pozorování v hnízdním období. Vlhy byly letos zaznamenány na všech hlavních místech v Milovicích, kde nerostou lesy, nezřídka na pastvinách velkých kopytníků. Například v půlce srpna bylo na pastvině divokých koní a praturů vyfotografováno hejno nejméně 16 vlh,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, který spolupracuje se společností Česká krajina.
Ve středočeské rezervaci se letos narodilo šest zubrů
Ta založila rezervaci u středočeských Milovic v rozsáhlém bývalém vojenském prostoru. Nejprve se tady díky této organizaci usadili divocí koně dovezení z Anglie, později přibyli zubři z polského pralesa a také zpětně vyšlechtění pratuři z Holandska.
Tato velká zvířata začala spásat agresivní druhy rostlin, které by jinak zahubily ostatní vegetaci. Díky tomu se tu objevují další druhy rostlin, hmyzu a dalších drobnějších živočichů včetně vlhy, která tady už velmi pravděpodobně i hnízdí. O tom svědčí to, že ji tady pozorovatelé mnohokrát zahlédli.
Hmyz chytají za letu
Vlhy tak rozšířily počty chráněných druhů, které se v rezervaci velkých kopytníků pravidelně vyskytují. „Vlhy pestré patří k nejatraktivnějším druhům ptáků, které v Česku žijí. Jsme proto rádi, že v rezervaci divokých koní našly vhodné prostředí,“ uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Pastviny pro divoké koně a zubry se rozšíří o 120 hektarů
„Vlhy se živí hmyzem, který chytají za letu. Dvě stě hektarů rozkvetlých luk, které pastva velkých kopytníků obnovila, zvyšují jak druhovou pestrost, tak celkové množství hmyzu, který jinak z přírody mizí. Podobně to platí pro druhy ptáků, které se na hmyzí potravu zaměřují,“ doplnil Dostál.
V rezervaci žijící velcí kopytníci navíc na svažitých místech kopyty a rohy strhávají drny. „Tím vytvářejí holé břehy, ve kterých by mohly vlhy zahnízdit. Na milovických pastvinách se tak zřejmě scházejí všechny předpoklady pro vznik hnízdní kolonie vlhy pestré,“ shrnul Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.