V průvodu Lešetínského fašanku šla prasátka i příslušníci VB s pendreky

„Každý rok volíme jednotné téma masek. Letos to bylo komplikované. Všechny masky a alegorické vozy jsou na výstavě historie Lešetínského fašanku v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně,“ uvedla Zuzana Baťová, jedna z pořadatelek akce. „Všichni říkali, tak si vezmeme to, co máme doma. Takže téma letošního fašanku je: Co dům dal,“ dodala.

V tradičním průvodu chodí čtvrtí Lešetín asi dvacítka masek. Nechybí medvěd a obecní policajt, nevěsta, indián, vodník, prasátka ani příslušníci Veřejné bezpečnosti. „Lidí v průvodu nepřibývá ani neubývá. Bohužel, nepřidávají se noví aktéři. Přitom lidí se chodí dívat hodně, a kdyby si někteří z nich vyzkoušeli projít se ulicí v kostýmu, uvidí, že atmosféra v masce je úplně jiná,“ podotkla Baťová.

Lešetínský fašank už ale dlouho není jen o průvodu masek. Je to celodenní akce, na které se na dvou pódiích vystřídají folklorní soubory i několik hudebních skupin. Ulicí se po celý den line vůně zabíjačkových specialit i horké medoviny. „Počasí vyšlo nádherně. I to drobné sněžení dotváří celkovou atmosféru Lešetínského fašanku,“ řekla Baťová.

Jak přiznává, když už se akce rozjela, částečně se jí ulevilo. „Je to tak. Když už se akce rozjede, je to sice náročné, ale je to sranda. Nejhorší je to papírování a vyřizování různých povolení před spuštěním fašanku,“ dodala organizátorka.

Pestrobarevné a často bizarní masky v srdci krajského města připomínají masopustní obchůzky, které Zlín zažíval v tradiční podobě někdy před více než sto padesáti lety. „Lešetínský fašank, za jehož obnovou stojí spolek Lešetín Zlín, patří mezi nejstarší novodobé městské masopustní veselice svého druhu na Moravě. Nese v sobě spojení tradičních prvků s moderním pojetím zábavy, přičemž základní forma masopustní obchůzky zůstává zachována. Jeho vyvrcholením je pochovávání basy, symbolizující konec masopustního veselí a začátek půstu,“ přiblížila etnografka Muzea jihovýchodní Moravy Jana Koštuříková.