Článek
Z ohrožených druhů, na něž se upírá pozornost a lidé se děsí jejich vyhynutí, se ke slonům a nosorožcům přidaly letos žirafy. Ze zhruba 160 tisíc napočítaných v roce 1985 jich je ve volné přírodě aktuálně podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody už jen 97,5 tisíce.
Ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek Právu řekl, proč se tak děje a jaký paradox se u žiraf objevil.
„Příčinou je jednoznačně úbytek prostředí. V Africe přibývá obyvatelstva. Lidé chtějí i tam žít jako Evropané, budují infrastrukturu, ubírají plochu, na které žila zvířata. A zvláště u velkých druhů, které prostoru potřebují více, se to projevuje jejich rapidním úbytkem. Další věc je pytláctví, které je nesmírně rozšířené,“ poznamenal ředitel Zoo Praha.
U slonů a jejich klů, jež se používají na výrobu uměleckých předmětů nebo jsou cestovatelskými trofejemi, je to jasné. Rohy nosorožců v Asii slouží k výrobě přípravků tradiční medicíny proti rakovině, prý zlepšují i potenci a další neduhy. Produkty z žiraf ovšem nám Evropanům nejsou tak známé.
V zoo je žirafích samců moc
„Stejně jako ostatní zvířata jsou loveny pro maso. Takzvaný bushmeat je v Africe oblíbená lahůdka. Ovšem u mnoha zvířat se části jejich těl používají i v léčitelství anebo pro magické účely. Před dvaceti lety jsem v Etiopii viděl prodávat náramky z žirafích ocasních chlupů, které měly nejen ozdobný, ale i rituální význam,“ uvedl příklad Bobek.
O žirafách se v tomto kontextu, tedy o ohrožení, podle něj mluví už třetí rok. Další souvislostí, která je trochu opomíjena, je změna jejich označování. Původně se počítalo, že žirafy se dělí do sedmi druhů. Nyní zoologové přišli s tím, že existují čtyři druhy žiraf, dále dělené na poddruhy. A po této změně se zjistilo, že určitý druh je téměř na vyhynutí, protože ho ve volné přírodě zůstaly jen tisíce kusů.
Nechceme a zatím nemusíme přistupovat k takovým krokům, časem ale řada zoologických zahrad bude muset samce utratit a zkrmit
Zatímco v Africe se musí bojovat o záchranu žiraf, zoologické zahrady trápí opak. Dostatečně ilustrativní příklad je jednání kodaňské zoo, která loni zabila samce žirafy a ještě nešťastně zveřejnila obrázky z této události, což pobouřilo veřejnost na celém světě. Setkávat se s tím ovšem budeme asi stále častěji.
„Ani my už nevíme, kam s nimi. Nyní se nám podařilo udat dva žirafí samce, ale stálo to mnoho času a úsilí. Nechceme a zatím nemusíme přistupovat k takovým krokům, ale věřím, že časem to tak bude muset řešit řada zoologických zahrad, tedy samce utratit a zkrmit. Ve skupině, kde je jeden vůdčí samec a samice, zůstat nemohou. Mezi samci by došlo ke smrtelnému souboji nebo by se mohli pářit s blízce příbuznými samicemi,“ vysvětlil Bobek.
Zatím je vracet do přírody nebudou
„Možnosti jsou – najít zoo, kde by se mohli tito samci přidat do skupiny, nebo nechat vzniknout další skupinu jen čistě samců, vykastrovat je a nechat ve smíšené skupině nebo je bohužel utratit,“ dodal. Zda by se měly světové zahrady vydat cestou navracení žiraf do volné přírody a tím tak vyrovnat váhy na obou stranách, ředitel pražské zoologické už sám zvažoval. Není to ovšem tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
„Zatím ten stav podle mého názoru není tak kritický, aby to bylo nezbytné a ekonomicky odůvodnitelné. Čili projekt pro návrat žiraf do Afriky nyní nechystáme. Důležitá je ochrana jejich prostředí doma, tedy v Africe při záchraně jejich savan. Navíc s těmi samci bychom to stejně nevyřešili, protože kdybychom tam navezli jen je, narušili bychom přirozenou rovnováhu populace,“ zdůraznil přírodovědec.
„I tam je totiž samců moc. Jejich počet ovšem regulují přírodní mechanismy (v přírodě se někteří nedožijí dospělosti nebo se pobijí navzájem či se solitérně potulují, pozn. red.). Když to řeknu velmi přímočaře, pro přežití a záchranu žirafí populace samci takovou cenu nemají. Pokud k návratům do přírody ze zoologických zahrad dojde, musíme tam vozit i samice,“ dodal Bobek.