Článek
„Je zřejmé, že debata o rozšíření EU se pojí s efektivitou, což není v menších a středně velkých členských státech příliš populární téma. Měli bychom být připraveni podívat se v domácí diskusi na návrhy na zlepšení fungování EU, včetně přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech,“ řekl ve svém projevu prezident Pavel.
Pavel o Evropské unii, její stabilitě a případném rozšiřováním o země západního Balkánu a Ukrajinu hovořil v úterý při příležitosti slavnostního zahájení nového akademického roku prestižní univerzity College of Europe v Bruggách, kam byl pozván jako hlavní řečník.
Jeho vyjádření ohledně případného rozšíření kvalifikované většiny na oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky ovšem vzbudilo rozpaky u některých politiků či médií, která věc interpretovala jako Pavlovo podpoření kvalifikované většiny, což by znamenalo oslabení práva veta jednotlivých států a možnost, že ty menší budou přehlasovány těmi většími.
Pavel: EU by se měla rozšířit o Ukrajinu a západní Balkán
Například europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se nad slovy prezidenta pohoršil na síti X. „Tady prezident dělá chybu. Souhlas s většinovým hlasováním je špatně strategicky, takticky i politicky. Vzdali bychom se vlivu. Dárek bez protihodnoty. Konflikt doma,“ komentoval část projevu Vondra.
Řekl jsem jen, že máme diskutovat, odmítá kritiku Pavel
Pavel však interpretaci, že rozšíření většinového rozhodování podpořil, odmítl před novináři v Bruggách už krátce po pronesení svého projevu. Zdůraznil, že hovořil pouze o nutnosti diskutovat o možnostech.
„Ve svém projevu jsem nikde nezaznamenal, že bych podpořil rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou. Zmínil jsem, že se vede diskuse o tom, jestli by neměla být uplatňována kvalifikovaná většina například v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky. Zároveň ale říkám, že taková diskuse musí být vedena velice opatrně, protože to jsou otázky citlivé pro všechny státy. Jak zahraniční, tak bezpečnostní politika jsou totiž dosud doménou jednotlivých zemí. Měli bychom zde mít na paměti především to, aby byla zachována nejen jednota v rámci Evropy, ale aby byla po případném takovém rozhodnutí Evropa spojenější, účinnější, efektivnější, ale také zůstala důvěryhodná,“ vysvětloval svá slova prezident.