V Příkazích ukázali žně předků na Hané

Kdo přišel, mohl také přiložit ruku k dílu a zjistit, zda by zvládl to, co naši předkové. Třeba práci s kosou, vázání snopů, stavění panáků nebo výmlat obilí cepem.

„Snažíme se být muzeem živým, a tak se u nás mohou návštěvníci při různých akcích nejen dozvědět, jakým způsobem žili a hospodařili naši předkové, tradiční postupy si mohou také vyzkoušet,“ řekl Právu vedoucí muzea Petr Vodešil.

Žně ve skanzenu přilákaly množství zájemců, byly mezi nimi i rodiny s dětmi. „Chtěli jsme, aby děti nahlédly trochu do historie, dozvěděly se něco zajímavého – spatřit ruční sklizeň se vším, co k ní kdysi patřilo, je určitě atraktivní podívanou,“ svěřila se Právu Svatava, která do Příkaz zavítala se svými syny z Olomouce.

„Život na hanáckých vesnicích nebyl v dřívějších dobách nijak idylický a romantický, jak by se dnes mohlo zdát. Byla to celý rok dřina od rána do večera a období žní patřilo k těm nejnáročnějším,“ řekl Právu etnograf Josef Urban s tím, že na výpomoc v tu dobu přijížděly na Hanou i ženy z podhorských a horských oblastí, do Příkaz například z Písařova a jeho okolí. „Pro ně to byl zajímavý přivýdělek,“ doplnil.

Sečení pšenice kosou představili na malém lánu u areálu skanzenu příchozím pamětníci, kteří s ní práci na poli zažili ještě jako děti. Kosení, stejně jako následný výmlat zrna cepy v jedné ze stodol, si pak mohli vyzkoušet i návštěvníci akce.

O obě možnosti byl zájem. „Máme u nás starý grunt s pozemky. Tak jsem si chtěl zkusit, jestli by mi to šlo, kdybych někdy kosil. Myslím, že bych se to rychle naučil,“ sdělil Právu Jiří Klein z Myslechovic, který se jako první chopil kosy.

Cep vzal do ruky mezi jinými i Luděk z Vizovic. „Byl to odjakživa můj sen, vyzkoušet si s ním někdy mlácení obilí. Myslel jsem, že je to těžší, klidně bych s ním pracoval i delší dobu,“ poznamenal poté, co cep odložil.

„To já bych s tím makat delší dobu nemohl. Je to celkem těžká práce,“ podotkl další z těch, kteří se chvíli s cepem oháněli.

Součástí akce byl i výklad o práci zemědělců v dobách našich předků a návštěvníci se mohli seznámit s dovednostmi, které souvisely s prací na poli, jako je třeba kutí kosy. Spatřit mohli v provozu i historickou mlátičku obilí či ruční fukar a na své si přišly i mlsné jazýčky, pro které ve skanzenu napekli v peci tradiční hanácké koláče.

Návštěvníci mohli v Příkazích obdivovat mj. i tvorbu Miloslavy Zatloukalové, která se může chlubit národním titulem Nositel tradice lidového řemesla, a to v pletení ze slámy a lýka. „Pozvali jsme ji v rámci našich snah prezentovat kulturní dědictví,“ dodal Vodešil.