Hlavní obsah

V pražských Modřanech objevili bronzový poklad

Právo, cie

Pozůstatky prehistorického osídlení, po kterém se dochovaly více než dvě stovky někdejších jam, objevili archeologové v pražských Modřanech. Nejvíce těchto objektů patřilo dřevěným nadzemním sloupovým domům, případně i jiným konstrukcím, některé sloužily pro uskladnění obilí, jiné zřejmě jako malé polozemnice či sklípky. Podle zlomků běžných keramických nádob je jisté, že pravěké zemědělské usedlosti tu stály prokazatelně v pozdní době kamenné a v mladší a pozdní době bronzové.

Foto: Foto archív, Právo

Archeologické vykopávky v Modřanech.

Článek

„Výjimečným nálezem, při záchranných výzkumech naprosto ojedinělým, je bronzový poklad – šest litých náramků s rytou ornamentální výzdobou, které byly uloženy pohromadě v malé jamce. Důvod jejich deponování, ať už šlo o skrýš, nebo o obětinu, zůstane patrně navždy neznámý,“ říká archeolog Michal Bureš. Náramky datuje přibližně na přelom 14. a 13. století před Kristem, kdy ve střední Evropě nastupuje tzv. komplex kultur popelnicových polí nazvaných podle převažujícího žárového pohřebního rituálu.

Turečtí archeologové se prokopali k 2000 let starým veřejným toaletám

Věda a školy

Rozšíření způsobu obživy, založené především na zemědělské výrobě, nabízela blízká a dobře přístupná Vltava, a to možnostmi sběru škeblí a rybolovu, což rovněž dosvědčuje nález bronzového rybářského háčku.

U nynější křižovatky Komořanské a Zlochovy ulice zřejmě žili lidé i v době římské. Nalezená spona ze slitiny mědi sloužila ve 3. století po Kristu k sepnutí oděvu, než ji některý z germánských Svébů ztratil.

Archeologové odhalili římské město, do země ani nekopli

Věda a školy

„Uvedené poznatky je zatím nutné brát jako předběžné. Archeologický výzkum nyní vstupuje do fáze zpracování a neřekl tím pádem své poslední slovo,“ doplňuje Pavel Kacl ze společnosti Archeo Pro.

Výběr článků

Načítám