V Praze si připomněli vyhlazení terezínského rodinného tábora

Součástí akce nazvané Vzpomínka na BIIb byla výstava fotografií Jana Lukase s texty Ondřeje Kundry Druhý život Vendulky V. a koncert Bennewitzova kvarteta v zaplněné Velké dvoraně Veletržního paláce.

Pietní akce se tradičně koná v době kolem výročí likvidace tábora, které připadá na 9. března, letos ale byla připomínka kvůli koronaviru zrušena. Koncert zahájilo Bennewitzovo kvarteto Meditací na staročeský chorál Svatý Václave od Josefa Suka. Další repertoár vzpomínkového koncertu vznikl ve spolupráci s Institutem terezínských skladatelů.

Program byl sestaven ze skladeb Hanse Krásy, Viktora Ullmanna a Erwina Schulhoffa. Jejich hudba byla součástí posledních vzpomínek těch, kteří z míst, kde se dnešní koncert konal, byli deportováni.

Vzpomínkový koncert odkazující na vyhlazení terezínského rodinného tábora je jednou z pravidelných akcí Památníku ticha. Zúčastnili se ho také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD). Ministr Zaorálek připomněl, že vláda v současné době rozhoduje o zřízení nové státní příspěvkové organizace, která převezme vývoj projektu nazvaný Památník ticha na nádraží Bubny, jež sloužilo přesídlovací komisi SS pro deportace židů z Prahy.

„Včera (v pondělí) jsem měl jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Budeme mít ještě jednu schůzku a do 14 dnů bychom mohli návrh předložit na vládu," uvedl. Železniční stanice by se po přestavbě měla stát centrem pro odkaz válečných událostí.

Symbolem letošní akce se stala Sněhurka Walta Disneyho. Slavná animovaná postava se objevila v Praze těsně před druhou světovou válkou. Děti odjíždějící v transportech do Terezína si tuto vzpomínku nesly s sebou jako jeden z posledních dotyků svobodného světa a společného rodinného prožitku. V terezínském rodinném táboře byla improvizovaná škola, podle vzpomínek historika Tomana Broda, který z tábora vyvázl, na její stěnu namalovala jedna z učitelek Sněhurku. Organizátoři z Památníku ticha nechali výtvarnici Šárku Zikovou vytvořit její volnou rekonstrukci.

Do takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince bylo v září 1943 převezeno 5000 českých Židů z Terezína. V prosinci 1943 a v květnu 1944 pak v několika velkých transportech přijelo z Terezína dalších 12.500 vězňů. Tábor měl označení BIIb, zkratka pro stavební úsek sekce b, proto se akce, která připomíná jeho likvidaci, jmenuje Vzpomínka na BIIb. V noci na 9. března 1944 povraždili nacisté v plynových komorách 3792 obyvatel tábora. Jednalo se o největší hromadnou vraždu československých občanů v novodobých dějinách.